1.

O autorce

2.

O knize

2.1.	Demokratické a nedemokratické názory na vzdělávání žen

2.2.	Názory a ideologie vycházející z konzervatismu

2.3.	Liberalismus

2.4.	Nedemokratických názorů na postavení ženy v období Masaryka

2.5.	Snaha o vybudování demokratického dívčího školství

2.6.	Odkud autorka čerpala

2.7.	Komu je kniha určena

"JANA MALÍNSKÁ: DO POLITIKY PRÝ ŽENA NESMÍ – PROČ?
(VZDĚLÁNÍ A POSTAVENÍ ŽEN V ČESKÉ SPOLEČNOSTI V 19. A NA POČÁTKU 20. STOLETÍ)

(vydalo sociologické nakladatelství (SLON, www.slon-knihy.cz) v koedici s nakladatelstvím Libri (www.libri.cz) v roce 2005 jako 3. svazek edice Gender sondy ISBN 80-7277-295-3 Libri a ISBN 80-86429-42-3 SLON)

O autorce:
Jana Malínská (narozena 24. dubna 1958 v Českém Krumlově) v letech 1978 – 1982 studovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na níž v následujícím roce získala titul PhDr. Vystudovanému oboru se mohla systematicky věnovat až do roku 1996, kdy byla přijata do Masarykova ústavu Akademie věd České republiky. Zaměřila se na české politické dějiny 19. a počátku 20 století, česko německé vztahy, zvláště druhé poloviny 19. století, na emancipaci českých žen, ženské hnutí a v souvislosti s tím také na pedagogickou politickou činnost T. G. Masaryka. Kromě toho vedla v rámci pětiletého grantu uděleného ministerstvem kultury České republiky kolektiv spolupracovníků zabývající se výzkumem periodik, dobové i současné relevantní literatury a jejich zpracováním pro Bibliografii publikovaných textů Tomáše Garrigua Masaryka a prací o jeho životě a díle z let 1875 . 1937.

O knize:
Jak se dnes již skoro zapomnělo, mnohaletý zápas žen o rovnoprávné postavení ve společnosti, spojené hlavně s jejich omezeným přístupem ke středoškolskému a vysokoškolskému vzdělání, narážel především na odpor lidí, kteří zastávali tradiční konzervativní názor, že ženy nejsou jako bytosti rovnocenné mužům. Z obavy ze ztrát svých privilegií si neuvědomovali, že nerovnoprávné postavení žen zvyšovalo sociální napětí a snižovalo důstojnost žen i mužů.
Práce Jany Malínské je rozdělena do dvou tématicky členěných kapitol, které jsou ještě členěny na podkapitoly a exkurzu.
První kapitola se věnuje demokratickým a nedemokratickým názorům na vzdělávání žen, v první podkapitole Vliv osvícenských idejí na názory týkající se vzdělávání a postavení žen ve společnosti. K prvním českým ženám, které za sebou zanechaly významnou feministickou stopu a zapsaly se do vědomí následujících generací, patří Magdalena Dobromila Rettigová (1785 – 1845). Navštěvovala školu s německým vyučovacím jazykem jen krátce, protože vyšší vzdělání bylo v té době umožněno jen výjimečně a to dívkám z nejvyšších společenských kruhů. Intelektuální růst Rettigové měl kořeny v jejím nadání a píli – četbou kvalitní cizojazyčné i české literatury získala široké znalosti a zdokonalovala se v češtině. Vzdělání ženy podle M. D. Rettigové mělo směřovat k tomu, aby mohla být vzornou matkou, dokonalou hospodyní, příjemnou a rovnocennou společnicí svého muže, který s ní mohl diskutovat a sdílet problémy praktického života. Proto také otvírala „domácí školu“ pro dívky z nižších středních vrstev ve většině míst, v nichž rodina Rettigových žila, což svědčí jejím praktickém přístupu ke vzdělávání dívek v první polovině 19. století.
Druhá podkapitola Názory a ideologie vycházející z konzervatismu je vlastně vyjádřením konzervativních názorů jednotlivých osobností, institucí i knih. Středověká římsko-katolická církev se svými postoji vůči ženám příliš nelišil od názorů antických myslitelů. Platon, Aristoteles a celá řecká společnost pohlíželi na ženu jakožto bytost inferiorní, a proto se vzdělání týkalo výhradně chlapců. Postavené římské ženy bylo příznivější, avšak ani ona neměla žádná občanská práva. Uznávány byly jen římské matrony, pocházejících z vyšších občanských kruhů a starající se o výchovu občanského dorostu – chlapců. Vzdělávání dívek se odehrávalo i nadále pouze v rodinném kruhu. V době císařství nalezneme výjimečné případy, kdy dívky z vyšších společenských kruhů dosáhly vyššího vzdělání."