1.

Úvod

2.	Základní pojmy managementu znalostí

2.1.

Data

2.2.

Informace

2.3.

Znalosti

3.	Explicitní a tacitní znalosti, konverze mezi nimi

3.1.	Explicitní znalosti

3.2.	Tacitní znalosti

3.3.

Konverze

4.	Podnikové procesy, znalostní aktivita a intelektuální kapitál

4.1.	Intelektuální kapitál a jeho složky

4.2.	Lidský kapitál

4.3.	Organizační kapitál

4.4.	Zákaznický kapitál

4.5.	Řízení složek intelektuálního kapitálu

5.	Práce se znalostmi, nástroje managementu znalostí

5.1.

Příběh

5.2.

Komunity

5.3.

Učňovství

6.	Uchovávání znalostí

7.	Znalostní strategie organizace

8.

Závěr

9.	Použitá literatura

"1. ZÁKLADNÍ POJMY MANAGEMENTU ZNALOSTÍ
Základním požadavkem managementu znalostí je především rozlišovat rozdíl a vztahy mezi pojmy data, informace a znalosti. Na první pohled se zdají tyto pojmy velmi podobné, ale každý má trochu jiný význam a také nástroje pro řízení těchto jednotlivých pojmů jsou odlišné.

1.1 Data
Za data považujeme všechno, co můžeme monitorovat smysly. To je všechno, co můžeme obsáhnout zrakem, sluchem, hmatem, chutí a čichem. Data jsou také objektivní fakta o událostech nebo posloupnost znaků. Data bývají dobře strukturovaná a obvykle jsou vázána na nějakou technologii. Data je výraz pro údaje používané pro popis nějakého jevu nebo vlastnosti pozorovaného objektu. Data se získávají měřením nebo pozorováním. Data mohou být kvantifikována pomocí nákladů, rychlosti, tj. času potřebného k jejich získání, a kapacity, tj. jejich množství. Můžeme je ale také hodnotit pomocí kvalitativních ukazatelů. V tomto případě se sleduje, zda k datům máme přístup, zda data splňují naše nároky a zda rozumíme zprávě, která je v nich obsažena. Data mají objektivní charakter, existují nezávisle na lidském vědomí. Jejich objektivní charakter znamená to, že data například o bitvě na Bílé hoře existují, ačkoliv ne všichni lidé o nich vědí. Jejich existence není závislá na tom, zda mají lidé tato data ve svém vědomí.

1.2 Informace
Informace jsou data, kterým jejich uživatel při interpretaci přiřazuje důležitost a význam. Mohou být tedy chápána jako data, která jsou pro uživatele důležitá, mají pro něho význam, a která mají jistý vztah k jeho potřebám a požadavkům. Informace je tedy vázána na lidského činitele a má subjektivní charakter. Informace má hodnotu, která závisí na dvou faktorech, a to na ceně, kterou je nutné zaplatit, aby byla informace získána, a na osobním vztahu, který k informaci uživatel má. Kvalitní informace by měla být přesná, neměla by obsahovat chyby, měla by být jasná a reflektující význam dat, na kterých je založena a měla by být včasná, tedy k dispozici ve vhodném čase. Dále by informace měla být relevantní a přiměřená a srozumitelná.

1.3 Znalosti
Znalost je vždy svázána s lidskou činností a emocemi. Vzniká a je využívána v lidských myslích. Znalosti jsou vázány na konkrétního člověka, ale nejenom na něj. Jsou vázány na jeho pocity, emoce, smysly, a na veškerou lidskou psychiku. Znalost bývá velmi křehká a je proto téměř nemožné ji zachytit, skladovat, transportovat nebo jakkoliv vyjadřovat prostřednictvím technologie. Řízení znalostí proto nemůže být orientováno na práci s informačními systémy (jako je to u řízení dat a informací), ale na uvědomělou práci s lidmi (nositeli a vlastníky znalostí). Znalosti bývají používány v procesech výběru, interpretace a rozhodování. Cílem je znalost přetvořit na informaci, která bude zorganizována a analyzována tak, aby byla srozumitelná a použitelná pro řešení problémů nebo rozhodování a učení .

2. EXPLICITNÍ A TACITNÍ ZNALOSTI, KONVERZE MEZI NIMI
Znalost může existovat ve dvou základních formách – explicitní a tacitní. Rozdíl je v tom, že explicitní znalost můžeme vyjádřit nějakým formalizovaným způsobem, například slovy zatím co tacitní znalost zůstává skryta a je vázána na podvědomí svého nositele nebo na činnost, při níž je využívána.

2.1 Explicitní znalosti
Explicitní znalosti můžeme vyjádřit formálním a systematickým jazykem. Můžeme ji vyslovit, napsat, nakreslit nebo jinak znázornit. Je možno ji také formalizovat například pomocí různých formulí, specifikací, manuálů nebo směrnic. Můžeme ji skladovat nebo přenášet a lze ji vyjádřit pomocí dat. V některé literatuře se explicitní znalost považuje vlastně za informaci."

Práce do předmětu Manažerské a vůdcovské schopnosti a dovednosti.