1.

Úvod

2.

Cíl práce

3.	Teoretická část

3.1.	Skladba počítače

3.1.1.

Základní deska

3.1.2.

Procesor (CPU)

3.1.3.

Operační paměť

3.1.4.

Grafická karta

3.1.5.

Pevný disk

3.1.6.

Napájecí zdroj

3.1.7.

Optické mechaniky

3.1.8.

Další komponenty

4.	Praktická část

4.1.

Otec

4.2.	Matka a dcera

4.3.

Syn

5.

Závěr

6.	Použitá literatura

"3.1.2. Procesor (CPU )
Procesor je integrovaný obvod, který plní řídící funkci počítače. Provádí výpočty, zpracovává data, ovládá další komponenty počítače a komunikuje s nimi. Když zadáme počítači prostřednictvím některého z vstupních zařízení nějaký pokyn, počítač si instrukce tohoto kódu načítá z operační paměti a potom je velmi rychle zpracovává. V dnešní době je běžné, že procesory zvládnou během jedné vteřiny provést až desítky miliard úkonů.
Jedním z hlavních parametrů procesoru je taktovací frekvence. Ta se v současnosti udává v GHz , kde 1 GHz je 1000 MHz. Čím vyšší je frekvence, tím rychleji procesor pracuje. Bohužel daní za vyšší rychlost je narůstající teplotní ztráta procesoru, zjednodušeně řečeno jádro procesoru se více zahřívá. I z tohoto důvodu se dnes výrobci pokoušejí zvýšit výpočetní výkon bez nutnosti navýšení taktovací frekvence. Postupem času se vyčlenily tři hlavní způsoby:
i. Rozšíření instrukční sady – typicky jde o technologie SSE a 3D Now, které zaručí zpracování některých multimediálních operací během jedné instrukce místo několika jednotlivých
ii. Navyšování Cache paměti – procesor brzdí pomalá RAM paměť, proto je do něj implementována právě Cache paměť o malé velikosti, ve které zůstávají uloženy některá data, která už procesor načetl a bude je znovu potřebovat po nějaké době. V minulosti byla Cache paměť o velikosti několika málo kilobajtů, aktuálně jsou běžně v nabídce procesory s Cache pamětí např. deset megabajtů
iii. Vícejádrové procesory – v podstatě jde o procesor, ve kterém současně běží dvě nebo více stejných jader, čímž dochází k rapidnímu navýšení výkonu. Typicky lze rozdíl mezi jedno-jádrovým a více-jádrovým procesorem zpozorovat při paralelním zadání dvou a více výpočetních operací, např. komprese videa za současného přehrávání hudby
Na výběr máme dva typy procesorů, a to Intel a AMD . Nelze říci, který z těchto dvou je lepší variantou, oba mají své pro i proti. Obecně lze ale říci, že procesory značky Intel jsou malinko dražší a také lehce výkonnější. Dalším důležitým údajem je patice neboli socket procesoru. Přehled běžných procesorů a příslušných patic je zobrazen v následující tabulce:


[tabulka]


3.1.3. Operační paměť
Na práci operační paměti RAM je chod počítače velmi závislý. Důležitými aspekty jsou kapacita a rychlost paměťových modulů, přičemž její propojení s počítačem zajišťuje sběrnice na základní desce. Základní jednotkou velikosti je zde Megabajt (MB), dnešní běžně prodávané paměťové moduly mají většinou velikost 1 Gigabajt (GB), tedy 1024 MB a více. Rychlost je uváděna v Megaherzích (MHz), pro aktuálně nepoužívanější paměti typu DDR 2 je typické rozpětí 400 – 800 MHz, u DDR 3 je to 1.066 až 1.600 MHz.
Pro počítače dnešní doby bych vzhledem k náročnosti operačních systémů a aplikací doporučil paměť o velikosti alespoň 4 GB, ideálně moduly typu DDR3. Reálně je rozdíl mezi pamětí DDR 2 a DDR 3 sice jen v řádu několika málo procent, přesto se vyplatí investovat do vyšší řady už z toho důvodu, že finanční rozdíl je takřka neznatelný.
Při výběru paměti je výhodnější koupit spíše dva paměťové moduly o menší velikosti než jeden větší. V případě dvou modulů máme totiž možnost zapojit paměti paralelně do tzv. Dual Channelu, čímž opět získáme mírný nárůst výkonu. Nejdříve je ale potřeba si ověřit, jestli námi vybraná základní deska toto umožňuje."

Práce do předmětu Informační technologie.
Obsahuje několik tabulek, rozsah čistého textu je 9 stran.