1.	Druhy průtrží hornin a plynů a jejich příznaky

2.	Předpoklady pro výskyt průtrží uhlí a plynů

2.1.	Vliv přírodních podmínek

2.2.	Vliv technologických podmínek

3.	Přehled teorií o vzniku průtrží uhlí a plynů

4.	Průtrže uhlí a plynů ve vybraných zemích

4.1.	Průtrže uhlí a plynů v Maďarsku

4.2.	Průtrže uhlí a plynů v Japonsku

4.3.	Průtrže uhlí a plynů v Číně

4.4.	Průtrže uhlí a plynů v australských dolech

4.5.	Průtrže uhlí a plynů v německých dolech

4.6.	Průtrže uhlí a plynů v Turecku

4.7.	Průtrže uhlí a plynů v kanadských dolech

4.8.	Průtrže uhlí a plynů v Bulharsku

4.9.	Průtrže uhlí a plynů na polských černouhelných dolech

4.10.

Průtrže uhlí a plynů v Anglii

4.11.

Průtrže uhlí a plynů ve francouzských dolech

4.12.

Průtrže uhlí a plynů v bývalém SSSR

4.13.

Průtrže uhlí a plynů v České republice

5.	Prognóza průtrží uhlí a plynů

5.1.	Metody prognózy s nebezpečím průtrží používané v zahraničí

5.2.	Prognóza průtržového nebezpečí uhelných slojí v České republice

5.2.1.

Měření ukazatele plynu

5.2.2.

Měření ukazatele desorpce

5.2.3.

Měření počáteční plynové produkce vývrtu

5.2.4.

Index tříštivosti uhlí F3

5.2.5.

Koeficient variace mocnosti sloje Vm

5.2.6.

Počáteční rychlost desorpce do vakua v laboratoři PC

5.2.7.

Stanovení poměrné změny mocnosti sloje Z

5.2.8.

Určování predispozice k průtržím pomocí dlouhých prognózních vrtů

5.2.8.1.

Speciální dlouhé prognózní vrty pro ověření stupně nebezpečí

"1. Druhy průtrží hornin a plynů a jejich příznaky
Podle horniny, ve které průtrž vznikla, rozlišujeme:
1.1. průtrže uhlí a plynů (PUP),
1.2. průtrže pískovců, popřípadě slepenců a plynů,
Oba druhy se označují společným názvem "průtrže hornin a plynů'. Podle druhu plynů rozlišujeme:
a) průtrže metanové (CH4),
b) průtrže smíšené (CH4 + CO2 popřípadě jiných plynů),
c) průtrže oxidu uhličitého (CO2).
Za průtrž uhlí a plynů se považuje prudký výhoz alespoň 0,5t uhlí a uhelné sloje do důlního díla, spojený s náhlou velkou exhalací plynů a zpravidla s těmito dalšími projevy:
- vznik dutiny (kaverny), jejíž hrdlo je obvykle užší než ostatní část dutiny nebo vznik plynových cest (kanálů), kterými uvolněný plyn unikal, přičemž dutina nemusí být viditelná,
- usazení nánosu jemného uhelného prachu na výztuži a výstroji důlního díla.
Při průtrži uhlí a plynů může dojít k dalším jevům, jako poškození výztuže a výstroje důlního díla, k posunu zařízení od čelby, k časově omezenému zvratu větrů a pod.
Za příznaky průtrže uhlí a plynů se považují některé z těchto jevů, pokud jsou doprovázeny náhlou zvýšenou exhalací plynů:
- prudký výhoz menšího množství uhlí než 0,5 tun,
- viditelné vytlačování uhlí z pilíře,
- náhlý zvýšený tlak na výztuž, ¬
- rány různé intenzity ve sloji a v horninovém masívu,
- pulzovité vyfoukávání drtě z vrtů,
- vytlačování soutyčí z vrtu, svírání soutyčí za současného praskání ve sloji.
K průtrži uhlí a plynu může dojít i bez předchozích příznaků.
Za průtrž pískovců, popřípadě slepenců a plynů se považuje prudký výhoz hmoty z vrstvy pískovců nebo slepenců do důlního díla spojený s náhlým uvolněním plynu a zpravidla s těmito dalšími projevy:
- rozrušení vrstvy pískovců nebo slepenců přesáhne hranice projektovaného průřezu nebo zabírky důlního díla,
- vytvoření dutiny (kaverny) v masívu, ohraničené horninou rozvrstvenou na šupiny nebo tenké destičky,
- vyhozená hornina má zpravidla charakter šupin, tenkých destiček a hrubozrnného písku, přičemž však může obsahovat také větší kusy vyhozené plynem v průběhu průtrže nebo odpadlé z obrysu díla,
- na vyhozené hornině a na výstroji a výztuži důlního díla se zpravidla usadil nános jemného pískovcového prachu,
- zvýšený výstup plynů, který může způsobit i zvrat větrního proudu,
- další jevy, jako poškození výztuže a výstroje důlního díla nebo přemístění zařízení od čelby.

Předpoklady pro výskyt průtrží uhlí a plynů
Faktory, které vznik průtrže usnadňují, můžeme v podstatě rozdělit na:
a) přírodní podmínky,
b) technologické podmínky,
Vliv přírodních podmínek
Predispozice určité oblasti důlního pole, sloje, kry k PUP je určována kombinovaným působením řady přírodních faktorů, bez jejichž existence by nemohly PUP vzniknout.
V současné době jsou v zásadě známy přírodní faktory, které mají pro PVP rozhodující význam, i když jejich vzájemný vztah a vliv na genezi PUP není dosud jednoznačně vyřešen.
Mezi tyto faktory lze zařadit:
- tektonickou členitost slojí a průvodních hornin,
- úložní poměry (změna mocnosti sloje, úklon slojí a jeho změna, vliv hloubky uložení),
- fyzikálně-chemické a fyzikálně-mechanické vlastnosti uhelné hmoty a charakter její strukturní porušenosti,
- petrografický a litofaciální charakter průvodních hornin."

Práce obsahuje několik vzorců, rozsah čistého textu je cca 18 stran.