Úvod

1.	SWOT analýza

1.1	Definice a účel SWOT analýzy

1.2	Výchozí strategické situace

1.2.1

SO = maxi – maxi

1.2.2

ST = maxi – mini

1.2.3

WO = mini – maxi

1.2.4

WT = mini – mini

1.3	Postup při tvorbě SWOT analýzy

1.3.1

Příprava na provedení SWOT analýzy

1.3.2

Identifikace a hodnocení silných a slabých stránek

1.3.3

Identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb

1.3.4

Tvorba SWOT matice

1.4	Analýza okolí

1.4.1

Mikroprostředí

1.4.2

Makroprostředí

2.	SWOT analýza letiště Pardubice

2.1	Historie letiště Pardubice

2.2	Charakteristika letiště Pardubice

2.2.1

Správa letiště Pardubice

2.2.2

East Bohemian Airport a.s.

2.3	Technická charakteristika letiště

2.4	Výkony letiště Pardubice

2.5

Destinace

2.6	Konkurence

2.6.1

Potencionální konkurent

2.7	Aplikace SWOT analýzy

2.7.1

Silné stránky

2.7.2

Slabé stránky

2.7.3

Příležitosti

2.7.4

Hrozby

3.	Návrhy řešení vyplývajících ze SWOT analýzy

3.1	SWOT matice letiště Pardubice

3.2	Strategie WO = MINI – MAXI

3.3	Hledání investora

3.3.1

Další možnosti financování

3.4	Dotace z fondů EU

3.5	Obnovení pravidelné linky do Ruska

3.6	Nový terminál

Závěr
Použitá literatura
Seznam tabulek
Seznam obrázků
Seznam zkratek
Seznam příloh
Příloha 1: Foto-mapa letiště Pardubice
Příloha 2: Plánek odbavovací haly
Příloha 3: Poplatky
Příloha 4: Objednávka handlingu

"1.4.1 Příprava na provedení SWOT analýzy
Tato fáze má několik dílčích kroků:
1) Stanovení účelu SWOT analýzy
Stanovení účelu je nezbytný krok, který má ujasnit, proč je SWOT analýza vytvářena a k čemu budou sloužit výsledky této analýzy. Běžně slouží k vytváření alternativ strategií tím, že jsou tvořeny kombinace ze zjištěných silných a slabých stránek (vnitřní faktory) se zjištěnými příležitostmi a hrozbami. Pro zachování principu účelnosti je tento krok nezbytný.

2) Definování oblastí, které budou analyzovány
I když bude podnik analyzován jako celek, je vhodné si ho rozdělit do určitých oblastí, které se pak zkoumají jednotlivě. Je možné podnik například rozdělit podle funkčních oblastí nebo procesních oblastí.
Rozdělení do funkčních oblastí může mít následující strukturu: systém řízení, organizační struktury, informační systémy, kultura, organizace, personální zdroje a jejich rozvoj, výzkum a vývoj, technika, finance a ekonomika.
Při analýze organizace dle procesních oblastí se provede analýza následujících oblastí: hlavní řídící procesy, řídící procesy, podpůrné procesy Analýza může být také využita při hodnocení vlastní výkonnosti podniku.

1.4.2 Identifikace a hodnocení silných a slabých stránek
Nyní bude provedena další fáze tvorby SWOT analýzy. Skládá se nejprve z identifikace silných a slabých stránek, následně pak navazuje hodnocení identifikovaných silných a slabých stránek.
1) Identifikace silných a slabých stránek
Pro odhalení silných a slabých stránek jednotlivých oblastí podniku existuje několik možností, jak toho docílit. Jednou z nich je například Obsahová analýza vstupních podkladů. Ta může mít mnoho podob, např.: studie, prognózy, hodnotící zprávy, výroční zprávy apod. Na to by měla navazovat některá tvůrčí metoda, např.: brainstorming , řízená diskuze, porada za účelem identifikace silných a slabých stránek oblasti podniku. Na základě zjištění těchto slabých a silných stránek se vytváří jejich seznamy. Je dobré u každé položky slabé či silné stránky odůvodnit, proč byla do seznamu zařazena.
2) Hodnocení silných a slabých stránek
Nyní, když jsou vytvořené seznamy se silnými a slabými stránkami, je na řadě jejich hodnocení z hlediska významu pro analyzovanou oblast. Zvlášť se hodnotí silné stránky a zvlášť slabé stránky. Pro hodnocení důležitosti je možné využít metody párového srovnávání nebo metodu alokace 100 bodů.
Postup metody párového srovnávání:
a) V párech porovnáme jednotlivé silné/slabé stránky. Z nich určíme tu důležitější, která dostane bod. Srovnáváme mezi sebou všechny faktory;
b) Jednotlivé body sečteme u každého faktoru;
c) Vypočteme váhu každého faktoru, tak že získaný počet bodů určitého faktoru vydělíme celkovým počtem rozdaných bodů.
Druhá uvedená metoda, metoda 100 bodů, spočívá v tom, že pro danou analýzu oblasti silných stránek máme 100 bodů, které rozdělíme mezi jednotlivé faktory. Čím více dostane faktor bodů, tím je pro hodnocení důležitější. Stejný postup je proveden u slabých stránek.
Nakonec je sestavena tabulka jak pro silné, tak pro slabé stránky. V obou tabulkách jsou seřazeny faktory podle důležitosti, jak jsme je určili z předchozích postupů. První v tabulce bude ten nejdůležitější faktor. Naopak na poslední místo bude uveden faktor s nejmenší důležitostí pro analyzovanou oblast.

1.4.3 Identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb
Je třeba vědět, že není důležité dodržovat posloupnost hodnocení nejprve vnitřních faktorů a až pak vnějších. Takový postup nemá žádný vliv na výsledek SWOT analýzy.
Stejně jako v předchozím kroku je vhodné nejprve identifikovat vnější faktory, tedy příležitosti a hrozby. Poté provedeme hodnocení těchto faktorů...."

Práce obsahuje tabulky a fotografie. Čistý text dosahuje cca 31 stran.