1.	Korunovační klenoty do doby Karla IV.

2.	Královská korunovace Karla IV. a královské korunovace

3.	Uložení českých korunovačních klenotů od nejstarší doby až po současnost

4.	Charakteristika českých korunovačních klenotů

„Korunovační klenoty do doby Karla IV.
5/ za křížových výprav se do Francie dostala domnělá trnová koruna Kristova.
5/ středověké koruny navazovali svým tvarem na antiku. I Kristus byl korunován. To ovlivnilo křesťanství.
5/ do koruny francouzských králů a později i českých byl vložen trn z koruny Kristovy.
5/ symbolika – „železná koruna lombardská“ – není železná, ale uvnitř je vyložena železnou obroučkou o níž se věřilo, že je ukována z železného hřebu jímž byl přibyt Kristus.
5/ koruny byly často ničeni ve válkách nebo revolucích, nebo podlehly času.
6/ francouzský král Ludvík IX. Svatý se 2x zúčastnil křížových výprav. Květ lilie je znamením nevinnosti, hrdosti, čistoty a moci.
6/ nový český kníže byl dosazován na přemyslovský knížecí kamenný stolec na pražském hradě.
6/ koruna duchovní – papež, světská – král, nebo císař římský.
6/ synům knížete Břetislava I., Spytihněvovi II. (1055-1061) a Vratislavovi II. (1061-1092) se podařilo získat odznak duchovní moci – mitru, kterou směli nosit při zvláštních příležitostech.
6/ Vratislavovi I. se roku 1085 podařilo získat titul krále, ale jen pro svou osobu (jako král Vratislav I.)
6/ Přemysl Otakar I. (1197-1230) získal královský titul jak od papeže tak od krále římského. Roku 1212 – Zlatá bula sicilská vydaná v Basilei 24.září. Staročesky se korunovaci říkalo „svěcení na krále“. Korunovace nebyla v českých zemích zpočátku nezbytností. Převládal přemyslovský nástupnický řád. Právo dědické.
7/ Rudolf Habsburský zemřel dříve než mohl být korunován. Jindřich Korutanský se na ni odvolával, ale ve skutečnosti korunován nebyl.
7/ při zvolení Jana Lucemburského se korunovace stala nejen obřadem pouze slavnostním, ale charakteru státoprávního.
7/ po vymření Přemyslovců jde do popředí šlechtická obec, která chápe korunovaci jako závazný projev předání panovnické moci.

Královská korunovace Karla IV. a královské korunovace
12/ starší přemyslovské koruny se nezachovaly. Ve tvaru nové koruny, zhotovené na Karlovu zakázku, se již neobjevuje motiv křížku; patrný ze dvou pohřebních korun Přemysla Otakara II. a Rudolfa Habsburského.
13/ Pasionál abatyše Kunhuty (sestra Václava II.) – na tytulní straně je vyobrazen i erb českého krále – dvouocasí korunovaný lev. Koruna je velmi podobná nové Karlově koruně. Je možné, že Přemyslovci měli korun více, ale jen jedna se stala korunou království. Nejsou doklady o jejím osudu.
13/ Karel IV. se snažil zdůraznit svou příslušnost k Přemyslovcům a zdůraznit tak i své dědické nároky a přemyslovskou tradici. V korunovačním řádu vytvořeném pod Karlovým vlivem jsou přemyslovské tradice zdůrazněny.
14/ Karel se od počátku snažil ukázat, že je králem díky dědickým nárokům a nikoli volbou šlechticů jimiž byl kontrolován. Tvar přemyslovské koruny zřejmě jen „zmodernizoval“ či upravil. Je možné, že střídání křížku s liliemi (přemyslovská pohřební koruna) jen umocňovali pohřební ritus.
14/ korunovační obřad se stal závazným politickým aktem, již musel podstoupit každý český král. Vázal se na ni i panovníkův písemný slib o dodržování zemských výsad a privilegií.
14/ jedním z nařízení bylo i to, že král mohl být pomazán jen pražským arcibiskupem, který musel pocházet z Čech.“

Práce obsahuje hrubé pravopisné chyby, překlepy a záměnu jména Merhart za Markhart.
V práci jsou uvedena čísla stran, z nichž jednotlivé výpisky pocházejí.