1.	Obecná charakteristika díla

2.	Aristotelés jako Platónův žák v Akademii

3.	Odchod z Akademie

3.1.

Putování

3.2.	Pozvání do Makedonie

4.	Návrat do Athén

4.1.	Aristotelova škola Lykeion a její žáci

5.	Osudy Aristotelovy knihovny

6.	Aristotelovo učení

6.1.	Metafyzika

6.2.	Přírodověda

6.3.

Etika

6.4.

Poetika

6.5.

Politika

6.6.	Vliv Aristotelova díla

6.7.	Nauka o duši

"Filosof Aristoleles patřil k největšim postavám světové vzdělanosti.V jeho díle jako by se odrazila vrcholná epocha dějin starověku,kdy po taženích Alexandra Makédonskéko vzala za své stará řecká polis,městský stát,a vzikla velká říše,zahrnující evropu, přilehlou asii a egypt.Aristotelův pohled na svět je dynamický,odráží se v něm úsilí o setětí nejrůznějších poznatků a informací v jednu věku,roztříděnou do mnoha pododdílů,i snaha o historičnost,o podchycení vývoje jak jednotlivých jevů,tak celé vědní disciplíny.
Aristotelés vyšel z athénské ,tj. Platonovy školy. Platon ideolog rozpadajícího se měststkého státu , se snažil svět pozměnit a výsvětlit.jedním z těch,kdo se ním nesouhlasili ve vsěm,byl i jeho žák Aristotelés o jehož odklonu či odchodu(prameny přinášejí nejednotné informace)ze své školy prý,Platon prohlásil:Aristotelés nás odkopl tak,jako to dělají hříbata matce.
Do platony školy,v níž strávil dvacet let,přišel Aristotelés r.367 ze svého rodného města stageiry na Chalkidice(narodil se roku 384 př.n.l.).Proto se později často označuje jen jako Stageiřan.Jeho otec níkomachos byl lékařem Alexandrova o filipa 11.,jemuž se podařilo dosáhnout v lize řeckých států politické rovnoprávnosti pro Makedonii.Níkomachos odvozoval svůj rod od mytického lékaře Macháona,známeho z Homérovy íliady.S lékařskou tradicí svého rodu se sice Aristotelés rozešel,ale zájem o podstatu a funkce lidského těla ho neupustil,jak můžeme soudit napřiklad z názvu jeho nedochovaného osmidílného spisu o pitvách.
V akadémii Aristoteles poznal nauku svého učitelé,přijímal ji,ale kriticky,a později s platonem polemizoval,at už s udáním jeho jména,nebo nepřimo:Aristotelova kritika platonových idejí je kritika idealismu jako idealismu vůbec).Ale vedle učení poznal Aristotelés také metody akademie ve dvojím písemném zachycení nauky,a to jednak vzletnější,spíse literální formou ve filozofickém dialogu určeném pro veřejnost,jednak v abstraktnějším,sussím výkladu pro potřeby školy.Z akademie se dochovaly dialogy,z aristotelovy školy odborné výklady.Nelze proto vedle sebe klást a srovnávat např.Platovův stát a Aristotelova politika nebo Platonova faidra a Aristotelův spis o duši,ani srovnávat způsob tvoření obou géniů antického světa.Tento omyl se táhne už starověku,kdy Cicero mluví o aureum flumen,zlatém toku Aristotelova slovního projevu, afilodemos (Epikúros)o koktání.
Z akadémie odešel Aristotelés r.348 do maloasijského Assu.kde se díky přízni vladaře atarnského státečku Hermeia soustředila řada Platonových žáku,např.Xenokrátes(339-315 př.n.l.) Kallisthenés(asi 370-327), Theofrastos (373/1-288/6 př.n.l.).Zde se Stageiřan oženil s Hermeiovou vnučkou.Hermeiás však přecenil své postavení uvnitř slábnoucí perské veleříše a začal vyjednávat s Filipem.Perská vojska dobyla Atarneus a Hemeiás byl r.345 v Súzách ukřižován,aniž prozradil své politické cíle.Pro Aristotela tyto události,jež nepochybně prožíval i osobně,znamenaly nutnost urychlit odchod.Opouští Malou Asii a spolu s Theofrastem přicháží téhož roku do jeho rodného města Mytilény na ostrově Lesbu.Tato doba měla značný vliv na přirodovědná studia obou filozofů.V Aristotelových Dějinách živočichůn nacházíme nějčastěji odkazy právě na Lesbos Malou Asii a Makedonii. Podobně je tomu i o Theofrasta v jeho botanických spisech."

V práci se objevuje mnoho pravopisných chyb a překlepů v obecných i vlastních jménech, které občasně snižují srozumitelnost textu.