1.	Obecné zdůvodnění, proč volič vlastně někoho volí

2.

Vznik ODS

3.	Stav výzkumu

4.	Volba výzkumné úrovně

4.1	Úroveň originality

4.2	Časová úroveň

4.3	Úroveň volby

4.4	Úroveň agregace

4.5	Úroveň reality

5.

Materiál

5.1	Volba metody

5.2	Výzkumný postup

5.3	Primární analýza – vyplnění dotazníků respondenty

5.3.1

Dotazník

5.4	Sekundární analýza

5.5.1

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska zaměstnání

5.5.2

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska vzdělání

5.5.3

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska náboženského vyznání

5.5.4

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska věku voliče

5.5.5

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska pohlaví voliče

5.5.6

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska velikosti místa bydliště

5.5.7

Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska regionu

5.5.8

Výsledek sekundární analýzy – Typický volič ODS

6.

Závěr

"5.5.1 Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska zaměstnání
„Za základní zdroj rozvoje společnosti považujeme svobodnou aktivitu jednotlivce, jeho pracovitost, podnikavost, spořivost. Chceme cílevědomě pro tuto aktivitu vytvářet dobré podmínky, odstraňovat překážky, které jí brání, a zaručit právo ponechat si její výsledky a volně s nimi nakládat. Chceme proto chránit čtyři základní pilíře tržního systému: soukromé vlastnictví, svobodné podnikání, stabilní měnu a konkurenční prostředí“. (www.ods.cz)
Příslušnost k určité sociální třídě bývá asi nejdůležitějším sledovaným faktorem, který diferencuje volební chování. Dělníci a zemědělci mají tradičně větší sklon k levicovým názorům, lidé v nemanuálních profesích (zaměstnanci bez vysoké školy) tíhnou ke středu, odborníci spíše preferují pravici a nejvíce vpravo jsou samostatně výdělečně činní.
K objasnění volebního chování lze použít poznatku, že skupiny, které jsou závislé na přerozdělování, dávají spíše přednost levici. Důchodci jsou skutečně hned po skupině dělníků a zemědělců další, kteří preferují levici před pravicí. Je zřejmé, že jednotlivé skupiny nejsou vzhledem ke sledovanému tématu stejnorodé, což se zejména projevuje právě u důchodců. Když je totiž rozdělíme na důchodce, kteří jsou nejvýše vyučení, a kteří tedy pracovali nejspíše jako dělníci, a na důchodce, kteří mají alespoň maturitu, a kteří tak nejčastěji pracovali v nemanuálních profesích, volební chování těchto dvou skupin je odlišné. Ti první se zařadí mezi dělníky a zemědělce, ti druzí mezi zaměstnance bez vysoké školy.
Rozdělení samostatných podle stejného principu umožní alespoň přibližně oddělit soukromé řemeslníky, drobné obchodníky ap. od ostatních samostatných, působících např. v advokacii, medicíně, ve výzkumu trhu, v médiích, v reklamě či ve vzdělávání. Zde se ukazuje fakt samostatnosti silnějším činidlem než typ vzdělání, neboť ti první nekopírují chování skupiny, která by jim byla vzdělanostně blízká či alespoň bližší, ale chovají se stejně jako zaměstnanci s vysokou školou. Ti druzí jsou ještě více nakloněni pravicovým stranám než ti první, a tvoří tak skupinu, která je nejvíce napravo.
Z výše uvedeného rozboru tedy vyplývá, že nejvíce voličů ODS je nabíráno ze skupiny „zaměstnanci bez vysoké školy a samostatní".

5.5.2 Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska vzdělání
„Kulturu a vzdělanost řadíme mezi základní pilíře života společnosti, jsme stoupenci široké rozmanitosti jejich forem i obsahu. I ony však vyvěrají především z osobních potřeb a snah občanů, z úrovně sebepoznání a sebekultivace jednotlivců, z rozmanitosti individuálních zájmů - nikoliv z umělého určování shora.“ (www.ods.cz)
I vzdělání samo patří mezi faktory, které působí odlišnost volebního chování. Stále platí (nikoliv však bez výjimky), že voliči s nižším vzděláním, tzn. nanejvýše vyučení, inklinují spíše k levici a voliči s vyšším vzděláním inklinují spíše k pravici.
Tudíž ODS je více upřednostňována voliči s vyšším vzděláním.

5.5.3 Ovlivnění důvodu preferencí voličů ODS z hlediska náboženského vyznání
„Na církve pohlížíme jako na důležité společenské instituce, které uspokojují významné duchovní potřeby mnoha občanů a které plní i významné sociální a charitativní poslání. Prosazujeme nezávislé postavení církví bez jakéhokoli vměšování státu.
Náboženské vyznání rovněž hraje roli v chování voličů. Jeho význam a hlavně souvislost určitého vyznání s výběrem určité politické strany bývá často podmíněno historicky nebo dáno tradicí. I u nás má náboženské vyznání významný vliv, i když menší než jiné faktory. Nejde však o to, k jaké víře se voliči hlásí, ale zda se hlásí nebo ne. Voliči, kteří jsou bez vyznání, preferují levici, voliči nějakého vyznání, mezi nimiž tvoří voliči římskokatolického vyznání 83,30%, preferují pravici, která zahrnuje KDU-ČSL a tím je to dáno. Pravicoví voliči římskokatolického vyznání velmi výrazně preferují KDU-ČSL před ODS, u voličů bez vyznání je tomu naopak."

Zpracováno jako seminární práce na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
V textu se objevují pravopisné chyby.