1.	Vymezení pojmy hospodářská politika (HP)

2.	Cíle a nástroje HP

2.1.	Ekonomická stabilita, růst a zaměstnanost

2.2.

Dílčí HP

3.	Státní rozpočet a rozpočtová politika

3.1.	Deficit státního rozpočtu

3.2.	Státní rozpočet jako nástroj HP

3.3.	Vestavěné stabilizátory

3.4.	Záměrná (diskrétní) opatření

3.5.	Crowding-out effect - vytěsnění

3.6.	Státní rozpočet a inflace

3.7.	Daně a ekonomický růst

4.	Monetární politika

4.1.	Úroková míra

"Crowding-out effect --- vytěsnění
1. Provoz ortodoxně keynesiánské rozpočtové politiky vede spolu se stále rostoucími státními výdaji ke stále rostoucímu daňovému zatížení (podporovanému taxflací, pokud daňové sazby nejsou indexovány vzestupem cenové hladiny).
2. Rostoucí daň. břemeno ničí investiční+inovační aktivitu podnikatelů a stává se brzdou růstu.
3. Růst příjmů SR dalším zvyšováním daní není možný.
4. SR se snaží získat příjmy na kap. trhu (začíná se na něm zadlužovat).
5. Stát ze soukr. sektoru odčerpává úspory  snižuje nabídku úvěr. prostředků na trhu.
6. Dochází ke zvyšování úrok. míry.
7. Soukromé investice jsou omezeny  stát je vytěsňuje.
Tento vedlejší účinek rozpočtové politiky může narušit a dokonce zcela neutralizovat stimulativní efekty expanzivní HP. Na jedné straně se sice zvyšují výdaje SR a roste spotřebitelská i investiční poptávka soukromého sektoru, na druhé straně vede odčerpání prostředků ze soukromého sektoru státním zadlužením k růstu úrokové míry, v důsledku čehož se snižují soukromé investice (i část spotřebitelských výdajů citlivých na ∆ úrok. sazby).

SR a inflace
Rostoucí státní zadlužení vykonává tlak na nezdravou peněžní politiku. Rostoucí inflace vede k omezování růstu peněžní masy. Od rozpočtové politiky se vyžaduje, aby napomáhala protiinflačnímu úsilí monetární politiky omezováním výdajů SR a snižováním vnitřního stát. dluhu. Do popředí se dostává požadavek vyrovnání salda SR. V zájmu vyrovnaného SR je požadováno, aby byla opuštěna kr. anticyklická orientace keynesiánského typu a aby se rozpočtová politika orientovala na dlouhodobé cíle.
Jako součást této orientace byl specifikován zvláštní cíl: minimalizovat strukturální deficit SR. Tím rozumíme tu část záporného salda SR, kt. je vyvolána dl. expanzivním charakterem předchozí HP. Kdybychom totiž předpokládali ve SR jen působení automatických změn, pak by jejich systém musel být vybudován tak, aby konjunkturně podmíněný deficit v krizi byl vykompenzován konjunkturně podmíněným aktivem v konjunktuře. Dl. by se tak měl tedy expanzivní a restriktivní efekt automatických změn neutralizovat a vést v delším období k vyrovnanému SR. Vnáší-li ale záměrná opatření do SR dlouhodobě převažující expanzivní stimuly, zákonitě roste deficit SR. A ta část deficitu, kt. vzniká jako důsledek expanzivně orientovaných záměrných opatření, u nichž nelze v budoucnu očekávat, že budou vykompenzována restriktivně orientovanými záměrnými opatřeními, jak je to možno očekávat u automatických změn, tvoří právě onen strukturální deficit, kt. je třeba minimalizovat."

Čistý text dosahuje cca 4 stran. Práce obsahuje grafy.
Přednášky z Makroekonomie 3/4