1.

Úvod

2.	Životní období malého velkého muže Mohandase Karamchanda Gándhího

2.1	Mládí a první zlomové zkušenosti

2.2	Snaha o nezávislost Indie

2.3	Vnitřní rozdělení Indie

3.	Gándhího principy, víry a myšlenky

4.	Náboženská nesnášenlivost

5.

Závěr

6.	Etický slovníček

"1. Úvod
Životní příběh filosofa, politika, psychologa, právníka a mírumilovného bojovníka za lidská práva, náboženskou toleranci a svobodu, hlavní osobnost boje Indie za nezávislost, jsem si vybrala proto, že ho zaprvé jako tvrdohlavou a moudrou osobu s neuvěřitelnou vytrvalostí obdivuji a věřím, že kdyby existovalo více osobností, kteří nezištně a naprosto upřímně obětují svůj život, a to doslova, za lepší zítřek dalších generací, svět by měl naději být lepší. Ve své době dokázal změnit svět pouhou silou svých morálních etik, které jsou inspirací mnoha lidem dodnes.

Druhý důvod byl ten, že už sedm let žiji a pracuji na Blízkém Východě, kde je náboženská tolerance vůči menšinovým náboženstvím velmi nízká a v některých zemích, jako je např. Saúdská Arábie, dokonce oficiálně nulová. V neposlední řadě je tu výrazná otázka svobody jedince a uplatňování lidských práv, zejména těm vůči ženám a národnostním menšinám. Všem těmto palčivým otázkám se Ghandí neúnavně léta věnoval a několikrát názorně demonstroval, že je za lidstvo bez násilí a rasismu ochoten zasvětit a dokonce i položit svůj život, což se nakonec bohužel stalo.

Jen málokterý výrok je více pravdivý a pro kteroukoli dobu platný, než Ghándího: „Princip oko za oko pouze způsobí, že celý svět oslepne.“ (1)

Dokonce i Albert Eistein o něm prohlásil:
„Nastupující generace možná nebudou chtít uvěřit, že takový výjimečný člověk z masa a kostí skutečně existoval.“ (2)

2. Životní obobí malého velkého muže Mohandas Karamchand Ghándího
2.1. Mládí a první zlomové zkušenosti
Ghándí se narodil 2. října 1869 v Ponbardaru na západním pobřeží Indie. Tento den se nakonec stal v Indii státním svátkem a mezinárodně Dnem bez násilí. Oženil se ve třinácti letech na základě předem dohodnutého manželství, což bylo v té době kulturní i náboženskou normou. Jeho žena Kasturba byla jedinou dcerou bohatých rodičů, přesto neuměla číst ani psát a Ghándího snahy učit ji zůstaly neplodné. Přesto mnohokrát později projevila svému manželovi moudrou podporu a nejednou hlásala jeho učení v jeho nepřítomnosti, když byl např. vězněn. Sám Ghándí pocházel ze vzdělané rodiny těšící se vyššímu sociálnímu statutu. Jejich první dítě se narodilo, když jim oběma bylo pouhých patnáct let, ale po pouhých několika dnech zemřelo. Později Kasturba porodila čtyři syny.

Ghándí vystudoval střední školu Bhavnagar v Indii, kde působil za průměrného studenta. V devatenácti letech, roku 1888, odcestoval do Londýna studovat právnickou univerzitu. Před odjezdem dal slib své matce, že se nebude zapojovat do „anglických“ pokušeních, vyhne se masu, alkoholu a promiskuitě. I díky tomu se během času se seznámil s vegetariánskou komunitou, jejíž členové byli velmi často členy také teologických sdruženích, nakonec přiměli Ghándího, aby se zapojil k jejich pravidelným čtením z náboženských písem. Ghándí, který předtím nikdy neprojevoval přílišný zájem o náboženství jako takové, se jím začal nyní více zabývat a číst mnoho hinduistických i křesťanských spisů."

Zpracováno jako seminární práce z předmětu Etika na oboru Speciální pedagogika-vychovatelství Univerzity J. A. Komenského v Praze.
Součástí práce je slovníček pojmů z oblasti etiky o rozsahu cca 1 strany.
V textu je místo jména Gándhí uváděno Ghándí.