1.	Vznik centrálního bankovnictví

1.1.	Zdroje vzniku centrálního bankovnictví

1.2.	Způsoby zakládání

2.	Zásady činnosti centrálních bank

3.	Diferenciační kritéria centrálních bank

3.1.	Stupeň samostatnosti

3.2.	Hlavní cíle měnové politiky a cesty jejich dosažení

3.3.	Další charakteristiky

4.	Funkce centrálních bank

4.1.	Emisní funkce

4.2.	Funkce vrcholného subjektu měnové politiky

4.3.	Funkce správce devizových rezerv

4.4.	Funkce banky bank

4.5.	Banka státu

4.6.	Funkce reprezentanta vlády v měnové oblasti

5.	Měnové nástroje centrální banky

5.1.	Diskontní nástroje

5.2.	Operace na volném trhu

5.3.	Kurzové intervence

5.4.	Povinná minimální rezerva

5.5.	Ostatní nástroje

6.	Česká národní banka

6.1.

Historie

6.2.	ČNB v současnosti

6.3.

Cíle

6.4.

Činnosti

6.5.

Nástroje

6.5.1.

Operace na volném trhu

6.5.2.

Automatické facility

6.5.3.

Mimořádné facility

6.5.4.

Povinné minimální rezervy

7.	Bankovní regulace a dohled

7.1.

Regulace

7.1.1.

Důvody regulace

7.1.2.

Důvody regulace ze strany státu

7.1.3.

Argumenty proti regulaci

7.2.

Dohled

7.2.1.

Vymezení

7.2.2.

Pravomoci bankovního dohledu

7.2.3.

Metody bankovního dohledu

7.2.3.1.

Dohled na dálku

7.2.3.2.

Licencování

7.2.3.3.

Opatření k nápravě

7.2.3.4.

Kapitálová přiměřenost

7.2.3.5.

Povolovací činnost

7.2.3.6.

Uveřejňování informací

7.2.3.7.

Pravidla obezřetného podnikání

7.2.3.8.

Pojištění depozit

7.2.3.9.

Konsolidovaný dohled

8.	Evropská centrální banka

8.1.	Základní informace

8.2.

Pravomoci

8.3.

Úkoly

8.4.	Vrcholné orgány

"VZNIK CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ
Centrální bankovnictví vzniklo a rozvíjelo se v 17.-19.století. Důvodem vzniku byl zájem panovníka mít vlastní instituci, která by doplnila zdroje financování. Protože každý panovník chtěl vlastní banku a OB chtěly instituci, která by zachycovala jejich vzájemné vztahy nastal chaos = určení jedné hlavní banky (CB).
Dalším důvodem pro CB, byly války, které destrukčně působily na státní pokladny, ale i rozhazovačnost panovníků a nedostatečné zdroje v podobě drahých kovů.
Centrální banky měly původně pouze dvě hlavní funkce – úvěrování schodku státní pokladny a vedení účtu panovníka.
Postupem času centrální banky přestaly působit pouze jako státní pokladny a začaly plnit další funkce.

ZAKLÁDÁNÍ CENTRÁLNÍCH BANK
Centrální banku bylo možné založit třemi způsoby – vytvořit zcela novou instituci, přeměnit soukromou OB na CB, či pověřit jednu z již existujících OB výkonem banky centrální tzn.přidělí se jí právo emise bankovek.
V dnešní podobě začaly centrální banky existovat zhruba od poloviny 19. století, v některých zemích však dokonce až po 2. světové válce.
V dnešní době ve většině zemí světa existuje jediná centrální banka. V některých zemích (Lucembursku)nemají centrální banku žádnou a naopak v některých zemích, existuje více centrálních bank (USA).

ZÁSADY ČINNOSTÍ CB
- CB by neměla konkurovat jiným bankám
- měla by působit jako zúčtovací centrum
- neměla by úročit vklady přijímané od obchodních bank
- měla by mít pravomoc rozhodovat o úvěrové pomoci bankám
- měla by sledovat cíl zdravé měny
- měla by podporovat zdraví, bezpečnost a spolehlivost bankovního systému v zemi
- měla by podporovat důvěryhodnost finančních trhů

HLAVNÍ ROZDÍLY CB

a) stupeň samostatnosti CB
Samostatnost se vztahuje na měnovou politiku a dohled – sama banka se rozhodne jaké nástroje použije k dosažení cílů. CB by měla být otevřená (vystupuje otevřeně před vládou, vysvětluje záměry), guvernéra jmenuje prezident (je neodvolatelný, volen na 6 let – déle než období vlády, členové vlády by neměli výt členy ve vedení CB, měnová politika nepodléhá schvalování vlády CB ji pouze informuje o svých krocích, Cb podporuje cenovou stabilitu a sama rozhoduje komu dá úvěr).
- vysoký – ECB, Švýcarsko, Nový Zéland –nezasahuje vláda ani prezident
- střední – USA, Velká Británie – určité úkony schvaluje vláda
- nízký – Japonsko – každé rozhodnutí musí schválit vláda

b) hlavní cíle měnové politiky CB a cesty jejich dosažení
- stabilita měny – ECB, Švýcarsko, ČR
- stabilita měny a měnového kurzu – dříve 8 zemí
- stabilita měny, ekon. růstu a další – USA, Japonsko

c) další charakteristiky

1)podíl na bankovním dohledu
- dominantní – Itálie, Nizozemí, Španělsko, Portugalsko, ČR- CB kontrolní orgán
- střední – USA, Japonsko, 5 zemí EU – kromě CB další kontrolní orgán
- nízký – ECB, Irsko, Německo, Švédsko, Velká Británie

2) forma vlastnictví CB
- stát 100% - Francie, V. Británie, další země, ČNB, ECB
- a.s., stát 50% a více – GB, Rakousko, Japonsko
- a.s., stát pod 50% - Švýcarsko, USA

3) ziskovosti CB
- vysoká – USA, Německo – založena za účelem zisku
- zanedbatelná – nehraje větší roli – většina zemí EU, ČR

4) organizační struktura
- jediná CB a pobočky – většina zemí, ČNB 6 poboček v zemích EU
- více CB s pobočkami – Amerika – FED – nadřazena, v každém státě je CB"

Některé pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.
V textu se objevují překlepy. Částečně zpracováno formou odrážek.