1.	Vladislav Vančura

1.1

Rysy díla

1.2	Pekař Jan Marhoul

1.3	Rozmarné léto

1.4	Markéta Lazarová

1.5	Konec starých časů

2.	Katolická próza

2.1	Jaroslav Durych - Bloudění

2.2	Jakub Deml - Šlépěje

2.3

Jan Čep

3.	Levicově orientovaná próza

3.1	Ivan Olbracht

3.1.1

Znaky díla

3.1.2

Anna proletářka

3.1.3

O zlých samotářích

3.1.4

Žalář nejtemnější

3.2

Jiří Weil

3.3	Marie Majerová

3.3.1

Siréna

3.4	Marie Pujmanová

3.4.1

Lidé na křižovatce

3.5	Géza Včelička

3.6	Karel Nový

4.	Psychologická próza

4.1	Egon Hostovský

4.1.1

Případ profesora Körnera

4.2	Jaroslav Havlíček

4.2.1

Petrolejové lampy

4.3.	Jarmila Glazarová

4.4	Václav Řezáč

"Vladislav Vančura (1891 – 1942)
- prozaik, publicista, režisér a dramatik
- narodil se v Háji u Opavy, absolvoval gymnázium a poté vystudoval Lékařskou fakultu UK
- stal se prvním předsedou sdružení Devětsil, za stanného práva byl 12.5. 1942 zatčen gestapem a 1.6. 1942 zastřelen zastřelen v Kobylisích
Základní rysy díla:
1) Vančurův rukopis je výjimečný, při svých jazykových experimentech neváhal sáhnout do minulosti.
2) Větné stavba je také výjimečná – přejímá složité větné konstrukce humanistické češtiny.
3) Komunikuje se čtenářem, oslovuje ho a dovolává se cizího názoru.
4) Ve středu pozornosti autora jsou většinou postavy, které dokážou vychutnávat život.
Literární dílo:
Amazonský proud, Dlouhý, Široký, Bystrozraký – povídkové soubory plné poetistické imaginace, mnohoznačnosti, ale i satiry a grotesky
Pekař Jan Marhoul – románová prvotina, která sleduje osudy radostného, bezelstného a prostého člověka, který umí vše, jen ne obchodovat. Jeho dobroty v obchodování je zneužíváno, a tak, zcela zadlužen, je vyhnán z vlastního majetku i z města, aby skončil jako dělník v pekárně, jež mu kdysi patřila. Román je tragickou historií obyčejného člověka, jenž vyzařuje svým srdcem dobré a čisté lidství.
Rozmarné léto – humoristická novela, v níž je poetistická idyla lázeňského městečka Krokovy Vary narušena příjezdem potulného kouzelníka Arnošta a krásné dívky Anny. Ta poblázní plavčíka Důru, kanovníka Rocha a majora Huga a na pár okamžiků vnáší do stereotypu měšťáčků alespoň zlomek kouzla.
Markéta Lazarová – jeden z vrcholů české prózy, historický román z období lapkovského středověku, v němž je osou baladický příběh plný lásky. Markéta, dcera šlechtického lupiče Lazara z Obořiště, je připoutána mocným citovým vztahem k hromotluku a rváči Mikulášovi z nepřátelské rodiny Kozlíků z tvrze Roháčku. Unesena zbojníky prožívá boje a šarvátky, lásky i nenávisti, až se nakonec stane sama kořistí vražedného i milostného běsnění. Román vyniká promyšlenou kompozicí, metaforičností a monumentální stavbou věty, v níž se prolíná několik jazykových rovin.
Konec starých časů – román, zavede na jihočeský statek na počátku 20. let, na který zavítá pro místí obyvatele zcela neznámá postava ruského emigranta, knížete Megalrogova. Tento romantický hrdina renesančního ražení je konfrontován v satirickém duchu s místním maloměšťáckým prostředím.
Obrazy z dějin národu českého – původně kolektivní dílo, jež mělo přinést beletristický pohled na počátky národní historie
Pole orná a válečná – román
Útěk do Budína – román"

Práce je zpracována formou odrážek. Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně. Práce je částečně kompilační. V textu je objevují překlepy a věcné chyby (místo imaginativní používá slovo imaginární apod.).