1.

Historie

2.

Definice

3.	Jev podobnosti

4.	Patogeneze

5.	Citlivý typ

6.	Homeopatická materia medica

7.	Předepisování homeopatických léků

8.	Proces výroby

9.

Závěr

"JEV PODOBNOSTI

Jde o konstatování určité fyziologické skutečnosti, které si povšiml už Hippokratés a to, že toxické a terapeutické schopnosti látek mívají podobný účinek. Hippokratés rovněž prohlásil: „Nemoc léčí tytéž látky, které ji vyvolaly.“ Čímž se nadále řídí německý lékař Hahnemann, o kterém jsem se zmiňovala už v historii, a který se pokusil experimentálně a vědecky Hippokratův výrok ověřit.

Jev podobnosti lze shrnout do tří postulátů.
- první postulát

Vyjadřuje závěr Hahnemannových experimentů se zdravými jedinci, a to že každá farmakodynamicky aktivní látka vyvolává u zdravého a citlivého jedince souhrn příznaků, charakteristický pro použitou substanci.

- druhý postulát

Každý nemocný jedinec souhrn chorobných příznaků, charakteristický pro danou nemoc. Tyto chorobné příznaky jsou v homeopatii definovány jako souhrn změn v cítění a chování nemocného způsobeny jeho nemocí.
např. U dvou dětí, které mají spalničky lékař homeopat musí vzít v úvahu souhrn všech chorobných příznaků, tzn. na jedné straně příznaky společné všem dětem (horečka, podrážděná oční a nosní sliznice, charakteristická vyrážka) a na druhé straně příznaky vlastní každému z dětí, příznaky vyvolané jeho nemocí(neklid nebo skleslost, pocení nebo suchost kůže, žízeň nebo absence žízně...)
Tato preciznost má zásadní význam, chceme-li pochopit a aplikovat homeopatii.

- třetí postulát

Vyléčení jehož konkrétním projevem je zmizení všech chorobných příznaků, což je zcela jednoduše terapeutická metoda, vytvořená na tradiční půdě experimentální medicíny.
Tato terapeutická metoda spočívá v tom, že nemocnému podáváme v infinitezimálních dávkách látku, která u zdravého jedince vyvolává experimentální příznaky podobné příznakům nemocného.


Z toho vyplývá obvyklý postup: 1) chemicky utlumit
2) chemicky zničit

PATOGENEZE

Teoreticky patogeneze nějaké látky je soubor příznaků, které tato látka vyvolává v pokusu či při náhodném podání u zdravého jedince.

intoxikace

- akutní - mají některé společné znaky: zvracení, průjmy a později
poruchy, které mohou být smrtelné. Nemají speciální
znaky.

chronické - pomalé a progresivní, vyvolávají rozličné symptomy - i
specifické podle substance; jsou tedy více studovány.


V praxi byla patogeneze doplněna o příznaky pocházející ze třetího zdroje:

klinická terapeutická pozorování

- patologické příznaky podobající se patogenetickým příznakům určité látky a léčitelné nekonečně malým – infinitezimálním ředěním této látky

- patologické příznaky projevující se u již léčených nemocných nezávisle na patogenetických informacích, ale mizící ihned po absorbování infinitezimálního ředění zkoumané látky, předepsané pro jiné příznaky."

Práce je psaná částečně formou odrážek. Práce je částečně kompilační. Součástí textu jsou obrázky. Čistý text je cca 5 stran. Seminární práce z Gymnázia ve Vrchlabí.