1.	Vývoj vztahu společnosti k tělesně a zdravotně postiženým

2.	Vznik a vývoj oboru somatopedie a jeho hlavní představitelé na českém území

3.	Současný systém výchovy a vzdělávání tělesně postižených

4.	Integrace tělesně postižených do běžných typů dětských zařízení a škol, legislativa

5.	Systém poradenství v České republice

6.	Onemocnění

6.1.	Epileptický syndrom

6.2.	Klasifikace pohybových vad

6.3.	Dětská mozková obrna

6.4.	Další onemocnění

6.4.1.

Dětská infekční obrna

6.4.2.

Roztroušená skleróza

6.4.3.

Parkinsonova nemoc

6.4.4.

Mozečková heredoataxie

6.4.5.

Cévní mozková příhoda, mozková embolie

6.4.6.

Friedrichova heredoataxie

6.4.7.

Deformace, malformace, amputace

6.4.8.

Artritidy

6.4.9.

Tuberkulóza kostí a kloubů

6.4.10.

Artrózy

6.4.11.

Bechtěrevova nemoc

6.4.12.

Aseptické kostní nekrózy

6.4.13.

Lehká mozková dysfunkce

7.	Rehabilitační a terapeutické postupy

7.1.	Ucelená rehabilitace

7.2.

Terapie

"Vývoj vztahu společnosti k tělesně a zdravotně postiženým
Vývoj vztahu dělíme do 4 období:
• represivní – mají základ v označení odlišujícího se jedince jako neschopného a zatěžujícího, bez životní perspektivy. V Antice se formovala individualita, o osudu postižených dětí ve Spartě rozhodovaly Lykurgovy zákony, v Egyptě a Thébách byl zákaz zabíjení, V Athénách rozhodoval otec o životě dítěte pozvednutím na ruky, v Římě se konal trh bláznů, lidé s postižením se prodávali do otroctví, když si je nikdo nevybral, tak byly utopeni v řece Tibeře
• charitativní – vyznačuje se tím, že společnost chápe postižení jako boží trest, byla zde institucionální péče při klášterech, primitivní péče o postižené, roku 1454 bylo založeno Bratrstvo tělesné postižených, slepých a jiných lidí
• humanitní – vzdělání i pro děti s postižením, vykonávána odborná péče, J. A. Komenský
o u nás:
 MUDr. Josef Dvořák – Spolek pro léčbu a výchovu rachitiků
 MUDr. František Hamza – sanatorium v Košumberku u Luže, je tam dodnes
 MUDr. Josef Goldstein – pouze děti s německou národností
 MUDr. Rudolf Jedlička – 1913 Jedličkův ústav
 1919 – ÚSP pro tělesně postižené Kociánka, první ředitel Jan Chlup
o lázně:
 Jánské Lázně – dětská obrna
 Lázně Jeseník – Priessnitz zde zavedl vodoléčbu
o další:
 Albert Sabin – vakcína proti dětské obrně, plošné očkování, od roku 1961 v ČR žádný případ
 Albert L. Ch. Calmett – diagnostický test a preventivní očkování proti TBC – kalmetizace
• preventivně rehabilitační – konec 19. stol až dodnes, snaha o inkluzi, ucelená rehabilitace, předsedou Národní rady zdravotně postižených je Václav Krása

Vznik a vývoj oboru somatopedie, hlavní představitelé oboru:
Název oboru somatopedie je složen z řeckých slov soma (tělo) a paideia (výchova). Označení somatopedie začal u nás od roku 1956 jako první začal používat František Kábele. Do té doby se užívalo názvu defektologie ortopedická, a to od roku 1946, kdy na pedagogické fakultě UK v Praze začalo studium speciální pedagogiky. Označení defektologie ortopedická však neodpovídalo rozsahu oboru, který zahrnoval výchovu veškeré mládeže tělesně postižené, nemocné a zdravotně oslabené, tedy nejen mládeže s ortopedickými vadami. Název somatopedie, zavedený Františkem Kábelem a dále používaný Milošem Sovákem, lépe vystihoval rozsah oboru, byl stručnější a výstižnější a v praxi se rychle ujal.
Prof. MUDr. Rudolf Jedlička byl český lékař a mecenáš. Je zakladatelem české rentgenologie a radiologie a léčebné rehabilitace. Prosazoval diagnostiku a léčbu pomocí rentgenových paprsků při léčbě nádoru, vlivem rentgenových paprsků přišel o prsty na rukou, což mu ovšem nebránilo operovat. 1. dubna 1913 založil v Praze Jedličkův ústav pro zmrzačelé. Péči pojímá jako celek, měla pět oddělení (nemocnice, škola pro mrzáky, dílny výukové a cvičné, statek a chorobinec), děti s postižením zde získávali výuční list. R. Jedlička zemřel v roce 1926 na následky rentgenového záření.
František Bakule se proslavil jako první ředitel Jedličkova ústavu i svým působením v dětském sboru Bakulovi zpěváčci. S dětmi v Jedličkově ústavu se snažil aplikovat výchovu manuální prací, prosazoval volnou školu, ale kvůli tomu se dostával do častých sporů s představenstvem ústavu. Když v roce 1918 odchází z ústavu, všechny děti s postižením odcházejí s ním a byly nazývány Bakulova družina. Byl známy spíše ve Francii.
Jan Chlup byl první ředitel na ÚSP na Kociánce, velmi ho ovlivnil R. Jedlička.
Augustin Roman Bartoš pracoval 25 let v Jedličkově ústavu, po 1. světové válce se stal ředitelem. Za 1. světové války byl ústav lazaretem. Za Bartošova vedení se hodně stavělo, prosazoval školy v přírodě, napsal knihu Automobil vychovatelem, kde použil autobus jako výchovný prostředek.
Prof. PaeDr. František Kábele, DrSc. zavedl roku 1956 termín somatopedie, spoluzaložil roku 1991 Somatopedickou společnost. Napsal známou logopedickou knihu Brousek pro tvůj jazýček."

Částečně zpracováno formou odrážek. Práce je kompilačního charakteru, některé její pasáže jsou volně dostupné na internetu.