1.

Úvod

2.	Bankovní soustava v ČR

2.1.	Obecně o bankovní soustavě

2.2.	Složka institucionální a složka funkční

2.3.

Historie

2.3.1.

Po roce 1918

2.3.2.

1919–1945

2.3.3.

Po roce 1945

2.3.4.

Po roce 1989

3.	Česká národní banka

3.1.	Obecná charakteristika a členové

3.2.	Funkce ČNB

3.3.	Nástroje ČNB

3.3.1.

Přímé nástroje

3.3.2.

Nepřímé nástroje

3.4.	Nezávislost ČNB

4.	Komerční bankovnictví v ČR

4.1.	Podmínky zřízení a národohospodářské úkoly

4.2.	Principy provádění bankovních operací

5.	Jednostupňový bankovní systém

6.	Dvoustupňový bankovní systém

7.	Seznam a kódy bank v ČR

8.	Závěr: analýza a měření trhu prováděné ČNB

"2.1 BANKOVNÍ SOUSTAVA V ČR
Bankovní soustava je souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. Aktuální stav závisí na historickém vývoji, ekonomickém a právnickém prostředí v zemi, tradice vliv mezinárodní politické a hospodářské.

Pro historii bank a bankovní soustavy je příznačná:
 tendence k integritě (původně nezávislé banky integrují do institucionalizované bankovní soustavy)
 tendence k formování fungování bankovní soustavy (dvoustupňová organizační struktura = centrální banka + obchodní banky)
 tendence k diverzifikaci (ze specifické bankovní činnosti za hranice tradičního bankovnictví – pojišťovnictví apod.)

Prosazuje se funkcionální pojetí bankovnictví než institucionální. Základním významem v bankovní soustavě je stále instituce s právně uznaným statusem banky.
Bankovní soustava je nedílnou součástí každého státu, je páteří tržní ekonomiky.
Česká republika byla do 2. 1. 1990 jednoúrovňovým bankovním systémem s monopolem SBČS (Státní banka československá). Nevýhodou byla obtížná regulace inflace, pokud SBČS potřebovala prostředky, hradila je z emise peněz.
Každá vyspělá ekonomika potřebuje vyspělý bankovní systém a naopak. Hlavní činností bank jsou obchody a operace s penězi, banky shromažďují dočasně volné peněžní zdroje a znovu je distribuují do oběhu. Dnes banky provádějí i další činnosti.

V bankovní soustavě jsou dvě vzájemně propojené složky:

2.1.1 složka institucionální
Do této složky řadíme jednotlivé banky, členěné dle jejich hlavní náplně do několika druhů. Problémem je vymezení pojmu banka podle toho jak ji popisuje centrální banka. Banky obchodují či provádí operace s penězi, dodržují pravidla činnosti dle bankovních zákonů a právních aktů. Banka je institucí s bankovní licencí, ta umožňuje bankám provádět bankovní operace a nabízet bankovní služby. V některých zemích je právo, v jiným i povinnost mít ve svém názvu označení banka. Vymezení základních druhů bank považujeme za spojovací článek mezi institucionální a funkční složkou bankovního systému.

2.1.2 složka funkční
Reprezentuje organizaci (způsoby uspořádání vztahů mezi bankovními institucemi v dané ekonomice). V této souvislosti rozlišujeme jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém (podrobněji v kapitole 3.3 a 3.4).

2.2 HISTORIE
Bankovní soustava vznikala již v minulém století.
 Po roce 1918
Bankovní soustava byla přizpůsobena podmínkám samostatného státu. Dočasnou funkcí byla pověřena Zemská banka jako centrální banka, která k emisní činnosti ale vůbec nepřistoupila.
 1919 – 1945
V roce 1919 byl zřízen Bankovní ústav při ministerstvu financí, jako státní úřad, převzal funkci emisního ústavu a v jeho čele stál ministr financí.
Jeho úkolem bylo ukončení měnové odluky, spravovat nové státní půjčky a žirové účty, pokladniční Rakousko-uherské banky, emitování oběživa a regulace devizového hospodářství. Vydal dvě emise československých bankovek.
1. 4. 1926 zahájila činnost Národní banka československá, v bankovní radě stál guvernér a 9 členů. 1. guvernérem se stal Vilém Pospíšil. Národní banka československá byla výkonným orgánem všech činností. V roce 1934 se stal 2. guvernérem dr. Karel Engliš.
Národní bance československé byl název změněn v období protektorátu na Národní banku Čech a Moravy a v této době byla zcela podřízena německému diktátu.
15. 3. 1939 došlo k osamostatnění slovenského bankovnictví."

Práce obsahuje schémata jednostupňového a dvoustupňového bankovního systému a obecné struktury bankovní soustavy, rozsah čistého textu činí cca 8 stran.