1.

Úvod

2.	Hlavní část - postoj k levici

2.1.	O vývoji lidské společnosti

2.1.1.

Možnosti dnešní doby

2.1.2.

Politický rozvoj

3.	Srovnání demokracie a socialismu

4.	Srovnání komunismu s fašismem

5.

Závěr

"Velmi zajímavý je i autorův článek o vývoji lidské společnosti. Pokud nám něco nevyjde, nebo nepodaří, začneme hledat problém ne v sobě ale v někom jiném. Když by se člověk zamyslel a uvědomil si jak v posledních letech, přesněji v posledním století zlepšily životní podmínky člověka přestal by se možná i strachovat o drobnosti, které se mu zdají závažné, ale z pohledu historie bychom mohli říci, že dělá z komára velblouda. Člověka před 200 lety nezajímalo zda si dá k obědu chleba se sýrem, nebo grilované kuře. Tento člověk byl rád, že se vůbec uživil a měl hroznou radost ze sebemenší potravy, kterou sehnal navíc. Byl to člověk, který prožíval jedny z nejšťastnějších chvílí svého života, když začalo po suchých dnech pršet a on se tak nemusel již strachovat, že mu jeho plodiny uschnou. A dnes? Pokud nějaká země má problémy s potravinami, tak je doveze z jiné země. Pokud člověk chce vodu, otočí kohoutkem.

Studenou nebo teplou? Na jídlo si může vybrat několik druhů masa, na co má chuť. Pokud je zima, žádný problém – koupí si kožich, čepku, rukavici. Chce jít za zábavou – jde do hospody, baru, kulečníku. Má OBROVSKÉ možnosti, o kterých člověk před 200 lety ani nesnil. Ale pozor. Pořád je mu to málo. Člověk chce pořád více, více, více. Tato lidská povaha nás dovedla na stupeň, na kterém jsme.

Ovšem člověk nemá pouze kladné vlastnosti a tak někde se může objevit problém, který lidé chtějí řešit hned. Najde se někdo, kdo slíbí rovnost, volnost, bratrství a socialismus je tu. Nástroje, které pak používá k poslušnosti nejsou nijak jemné a co víc. Z našeho hlediska a z předchozího článku vyplývá, že tento socialismus svazuje člověka a tudíž člověk se dál nerozvíjí. Je zase zpátky v ohradě jako ve středověku a málokdy vykukuje z řady.

Můžeme charakterizovat vývoj lidské společnosti tak, že čím jsme vyvinutější duševně tím více chceme vylepšovat i politický systém, ve kterém žijeme a to hlavně proto, abychom se mohli rozvíjet duševně dál. Musíme si uvědomit, že revoluce proti feudální společnosti byly dány především touhou se osamostatnit, nepracovat pouze pro vládce nebo nadřízeného, ale také pro sebe. Dalo by se říci, že komunismus nahradil tento feudalismus systémem podobným, kde člověk není motivován k sebemenšímu výkonu navíc, protože za své úsilí by sklidil pramalou poklonu. Navíc vládce zde nahrazuje strana komunistická, která si stejně jako feudál, dělá co uzná za vhodné. Tyto revoluce propukly ovšem proto, aby každý člověk mohl něco dokázat a aby nebyl svázán politickou diktaturou. A každý, demokrat i komunista musí uznat fakt, že tím, že se člověk osamostatnil začal myslet. Ne jako předtím, kdy za něj přemýšlel někdo jiný, ale sám, a proto se za posledních 150 letech v celé historii lidstva přeměnila tvář Země tak, jak ji dnes známe. Autor dále vysvětluje sílu komunismu a socialismu v tom, že i lidé, kteří jsou ve svém jádru liberální, uvěří idejím, které se jim naslibují."

Práce subjektivně zabarvená. Obsahuje pravopisné chyby.