1.	Úvod: úkoly policie

2.	Policie a veřejnost

2.1.	Policie a veřejnost v podmínkách multikulturní společnosti

2.2.	Community policing

2.3.	Etický kodex Policie České republiky

3.	Multikulturní prostředí a multikulturalismus

3.1.	Multikulturní prostředí a Policie České republiky

4.	Policie a lidská práva

5.	Kriminalita a úspěšnost policie v očích české veřejnosti

5.1.	Kriminalita v názorech české veřejnosti

5.2.	Vliv médií na obraz policie v očích české společnosti

6.	Závěr: policie v české společnosti

"1. Policie a veřejnost
V současné době se Česká republika jako prakticky všechny moderní státy, bez ohledu na to zda jsou demokratické či nedemokratické, vyrovnávají se skutečností, že obyvatelstvo, které žije na jejich území, není z etnického, jazykového, kulturního, národnostního, náboženského a rasového hlediska jednotné.

Česká republika se počítá mezi ty státy, které jsou etnicky, národnostně, popřípadě jinak nestejnorodé.

Existence multikulturní společnosti má mnoho podob a jednou z nich je i každodenní občanský život na ulici, na pracovišti, kulturní a hospodářský život apod. Policie, která je sborem nejvíce exponovaným z hlediska přímého kontaktu se společností, s realitou každého dne, by měla znát základní pravidla práce v podmínkách společnosti.

Vztahy mezi policií a veřejností není dobrá jen sama o sobě, nýbrž má i pozitivní důsledky pro praxi, proto se touto problematikou zabývají i mnozí odborníci z řad policie ČR.

1.1. Community policing
Community policing (policejní služba veřejnosti) je pojem, zastřešující často velmi různé postupy práce policie zohledňující aktivní komunikaci s veřejností. Výsledky spolupráce se mohou projevit jak v oblasti prevence kriminality, tak ve zvýšení efektivity každodenního života policejní práce při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

Policejní strategie se již neomezuje na obecné a neměnné cíle, ale stále více se snaží klást důraz na další poptávku veřejnosti. Tato koncepce policejní práce se zaměřuje na součinnost při řešení příčin kriminality, aby tak předešla vysokým nákladům při odstraňování jejich důsledků. Při zjišťování poptávky veřejnosti je důraz kladen na využití možností, které skýtá každodenní pobyt policistů mezi občany.

Filozofie community policing nevidí policii pouze jako „trestní“ službu pro zločince všeho druhu, ale především jako službu veřejnosti.

Toto staronové pojetí policejní práce, které doplňuje a usnadňuje standardní policejní postupy, vychází zejména z následujících principů:

• Za bezpečnost a veřejný pořádek není odpovědna pouze policie, nýbrž celá veřejnost. Instituce a občané přijímají i díky tomuto policejnímu přístupu svůj díl odpovědnosti za kvalitu života v místě svého bydliště. Hodnoty aktivní občanské společnosti tak postupně nahrazují přetrvávající lhostejnost občanů k věcem veřejným.
• V okrsku vykonává pěší hlídku stále stejný policista, který se stará o jeho bezpečnost (občan osobně zná svého policistu).
• Policie vede své partnery k společnému řešení trestné činnosti a současně usiluje o eliminaci příčin jejího výskytu (prevence předchází represi).
• Policie pravidelně informuje veřejnost o bezpečnostní situaci a při plánování své činnosti bere pravidelně v úvahu potřeby a očekávání občanů vyjádřené pravidelnými průzkumy spokojenosti (policie je službou veřejnosti)."

Zpracováno jako seminární práce do předmětu Systém ochrany veřejného pořádku na Vysoké škole evropských a regionálních studií.
Součástí práce jsou dvě fotografie o rozsahu cca 1/3 strany.
Práce je výrazně kompilačního charakteru, mnohé její pasáže jsou volně dostupné na internetu.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ