1.

Renesance

1.1.	Charakteristika směru

1.2.

Písmo

2.

Baroko

2.1.	Charakteristika směru

2.2.

Písmo

3.	Klasicismus

3.1.	Charakteristika směru

3.2.

Písmo

4.	Obecné rysy vývoje písma ve sledovaném období

5.

Srovnání

5.1.	Renesanční antikva

5.1.1.

Charakteristické prvky kresby

5.1.2.

Typická písma

5.2.	Barokní antikva

5.2.1.

Charakteristické rysy kresby

5.2.2.

Typická písma

5.3.	Klasicistní antikva

5.3.1.

Charakteristické prvky kresby

5.3.2.

Typická písma

6.	Obrazová příloha

"RENESANCE
Koncem 15. století vzniká nové období ve všech oborech lidské práce. Končí středověk a nastává renesance čili znovuzrození klasických věd a umění, boj o svobodu ducha proti nadvládě církve. Války a vzpoury proti tmářství a útisku stejně jako objevení nových zemí a vynález knihtisku otřásly středověkou společností a otevřely cestu osvícenskému humanismu, zaměřenému proti dosavadním předsudkům náboženským i světským. Výtvarná umění se vracela ke starým antickým vzorům.

Písmo
V písmařství se projevily humanistické snahy návratem ke starému latinskému písmu. S gotickým slohem zaniklo i gotické písmo, jež se udrželo jen v německých zemích. Latinka se stala výrazem nového ducha a vkusu v rukopisech i v tisku.
Stará antikva, v níž je každé písmeno samostatným, dokončeným znakem, byla písmem slavnostním, jehož úhledné psaní vyžadovalo pečlivosti písaře a zdlouhavý postup práce. Proto již v prvním tisíciletí vznikala tak zvaná kurzíva čili běžné písmo, rychlopis, kde jednotlivá písmena byla spojována a psána často v méně kratším obsahu a v listinách civilního rázu. Kromě navazování písmen se odlišovala kurzívní písma od antikvy také šikmým sklonem, který vzniká při rychlém psaní. Jsou tedy spojování písmen a jejich doprava nakloněná poloha přízračnými vlastnostmi kurzív.
Humanistická kurzíva byla zprvu samostatným písmem, odvozeným ze starší antikvy, a užívalo se jí v rychlopisu (spojované), tak i v knižním písmě (nespojované). Nejstarší renesanční kurzívy neměly však silných kapitálek ani číslic. Užívalo se zprvu jen kurzívních minusek, kdežto kapitálky a číslice byly převzety z antikvy. Pro snadný způsob psaní se staly kurzívy nejužívanějším rukopisem renesančního období a posléze základem běžného rukopisu vůbec. Záhy pronikly i do tiskáren, kde jich bývalo zprvu užíváno jako zvláštních typů pro sazbu klasických děl básnických, později pak jako druhotného vyznačovacího písma v antikvě.

BAROKO
Baroko vzniklo v 16. století v Římě a trvalo až do 18. století, i když není možné tento styl přesně vymezit. Lze říci, že baroko vzniklo na pomyslnou objednávku katolické církve – Tridentský koncil, který se konal v letech 1545 až 1563, stanovil jakýsi umělecký kánon, v jakém mělo umění promlouvat s obyčejným lidem v kombinaci s náboženskými myšlenkami prosazovanými církví. Baroko se tak svou těžkopádností odklonilo od vtipného a myšlenkového manýrismu a stalo se jakýmsi zřejmým a jednoduchým populistickým stylem, který byl otevřený všem vrstvám obyvatelstva. Tento robustní styl byl plný dynamičnosti a výraznosti. Baroko bylo přijato všemi vrstvami obyvatelstva pro svou srozumitelnost, citovou vřelost a okázalost jako protipól chladné a rozumové strohosti renesance. Původ pojmu baroko byl v portugalském slově ‚barrocco‘, kterým klenotníci označovali velké perly nepravidelných a komplikovaných tvarů."

Součástí práce je obrazová příloha o rozsahu cca 1 strany.