1.	Systém státní ochrany ČR

1.1.	Vývoj ochrany přírody v České republice

1.2.	Současná právní úprava ochrany přírody a krajiny

1.3.	Zvláště chráněná území

1.3.1.

Přírodní památka

1.3.2.

Národní přírodní památka

1.3.3.

Přírodní rezervace

1.3.4.

Národní přírodní rezervace

1.3.5.

Chráněná krajinná oblast

1.3.6.

Národní park

1.4.	Natura 2000

1.4.1.

Evropsky významná lokalita

1.4.2.

Ptačí oblast

1.5.	Biosférické rezervace

2.	Systém státní ochrany Rakouské republiky

2.1.	Vývoj ochrany přírody v Rakouské republice

2.2.	Systém státní ochrany přírody a krajiny v Rakousku

2.3.	Kategorie územní ochrany

2.3.1.

Přírodní chráněná území (Naturschutzgebiete)

2.3.2.

Chráněná krajinná území (Landschaftschutzbegiete)

2.3.3.

Přírodní památka (Naturdenkmal)

2.3.4.

Chráněné krajinné oblasti (Geschützte Lanschaftsteile)

2.3.5.

Přírodní parky (Naturparke)

2.3.6.

Přírodní lesní rezervace (Naturwaldreservat)

2.3.7.

Přísná přírodní rezervace a území divoké přírody (Wildnisgebiet)

2.3.8.

Národní parky (Nationalparks)

2.4.	Evropská síť Natura 2000

2.5.	Biosférické rezervace UNESCO

3.	Srovnání obou systémů

3.1.	Mezinárodní smlouvy

3.1.1.

Washingtonská smlouva

3.1.2.

Bonnská úmluva

3.1.3.

Bernská úmluva

3.1.4.

Ramsarská dohoda

3.1.5.

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví

3.1.6.

Úmluva o biodiverzitě

3.1.7.

Evropská úmluva o krajině

3.1.8.

Úmluva o ochraně Alp

3.2.	Srovnání vývoje ochrany přírody v obou zemích

3.3.	Srovnání legislativy v obou státech

3.3.1.

Rozdílnost v zákonech týkajících se národních parků

3.4.	Srovnání územní ochrany přírody

3.4.1.

Srovnání kategorie chráněná krajinná oblast

3.4.2.

Srovnání kategorie národní park

"1.1. Vývoj ochrany přírody v České republice
První pokusy o ochranu přírody byly na našem území již ve středověku, kdy se ochranu lesů snažil prosadit Karel IV. ve svém zákoníku Maiestas Carolina. V průběhu staletí roste spotřeba dřeva (pro sklářství a zpracování železa), a tak je zavedeno systémové lesní hospodářství. Proto vzniká v roce 1754 za Marie Terezie „Císařsko-královský patent lesů a dříví, ustanovení v Království českém se týkající“, jako první soupis zásad pro nakládání s lesy ve střední Evropě. Obdobné řády jsou pak vydány v roce 1756 pro Slezsko a 1769 pro Uhry. Znamenaly začátek péče státu o lesní hospodářství, které přikazovaly obnovu lesa.
Na přelomu 18. a 19. století v důsledku rozšíření myšlenek romantismu se objevuje potřeba chránit kulturní památky a následně také přírodu. V roce 1838 tak hrabě Georg August de Longueval-Buquoy zřizuje rezervaci Žofínský prales a následně také pralesní rezervaci Hojná Voda. Na schwarzenberském panství je v roce 1858 zřízena boubínská lesní rezervace pro pozorování vývoje stromů v pralese pro potřebu lesnické vědy na návrh lesmistra Josefa Johna. Na navrženém území o 144 ha byla vyloučena veškerá hospodářská činnost, tato plocha pak byla po vichřici v roce 1870 zmenšena na 47 ha. Do vzniku Československé republiky v roce 1918 vznikají další lesní rezervace na jednotlivých šlechtických panstvích, například Labský důl, Šerák-Keprník, Javořina.
Na přelomu 19. a 20. století začaly vznikat tzv. okrašlovací spolky, jejichž jednou z činností byla také ochrana památných stromů. Jejich první seznam publikovat v roce 1899 Jan Evangelista Chadt Ševětinský.
Po první světové válce jsou v roce 1919 ustanoveni tzv. konzervátoři ochrany přírody, dobrovolníci, většinou učitelé základních a středních škol, místní znalci přírody nebo historie. Ti vybírali území, která by měla být chráněna. Do roku 1938 pak vzniká pět návrhů zákonné ochrany přírody, ale ani jeden nebyl schválen. Vzniká 148 rezervací, převážná část jako zbytky původního lesa nebo zajímavé geologické útvary.
První zákon na ochranu přírody vznikl v roce 1956, kdy byl přijat zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V něm byly poprvé definovány druhy chráněných území, zákonná ochrana vybraných druhů rostlin a živočichů a zřízení ústředního orgánu ochrany přírody – Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. V roce 1963 je pak vyhlášen první národní park na našem území – Krkonošský národní park.
Po roce 1989 dochází k mnoha změnám v organizaci a působnosti ochrany přírody. Funkci Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v roce 1990 přebírá Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká republika podepisuje mnoho mezinárodních smluv a dohod týkajících se ochrany životního prostředí (např.: Ramsarská úmluva, Washingtonská úmluva - CITES, Bernská úmluva, Úmluva o světovém dědictví) a vzniká nový zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Další změny pak přicházejí se vstupem České republiky do Evropské unie a tím přijetí Evropské úmluvy o krajině a zakotvení soustavy Natura 2000 v domácím právním řádu."

Součástí práce jsou tabulky a mapa o rozsahu cca 1,5 strany.