1.

Úvod

2.	Literární rešerše

2.1.	Obecně o pozemkových úpravách

2.2.	Historie pozemkových úprav a katastru nemovitostí v našich zemích

2.3.	Pozemkové úpravy

2.4.	Pozemkové reformy a přídělová řízení

2.5.	Pozemkové úpravy v letech 1945 až 1950

2.6.	Průběh komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)

2.7.	Zahájení komplexní pozemkové úpravy

2.8.	Přípravné práce

2.9.	Proces komplexní pozemkové úpravy

2.10.

Náležitosti a možnosti plánu společných zařízení

2.11.

Protierozní opatření

2.12.

PEO proti vodní erozi

2.13.

PEO proti větrné erozi

2.14.

Vodohospodářská opatření

2.15.

Prvky zpřístupnění pozemků

2.16.

Projednání a odsouhlasení plánu společných zařízení

2.17.

Obsah plánu společných zařízení

3.	Cíl práce a metodika

4.	Charakteristiky vybraných pozemkových úprav

4.1	KPÚ Radčice

4.1.1

Plán společných zařízení

4.2	KPÚ Králíky

4.2.1

Plán společných zařízení

5.

Diskuse

6.

Závěr

"2. Literární rešerše
2.1. Obecně o pozemkových úpravách
Problematikou pozemkových úprav jako celku se v současnosti mnoho autorů odborné literatury nezabývá. Pokud budeme na pozemkovou úpravu nahlížet jako na několik po sobě jdoucích samostatných celků, pak nalezneme vícero zajímavých publikací. Například krajinným plánováním se velmi intenzivně zabývá publikace Základy krajinného plánování (Sklenička 2003). Krajinné plánování je širokým oborem činností, ve kterém se prolíná mnoho profesí, je proto vcelku snadné získat mnoho kvalitních publikací. Pozemkové úpravy jsou jednou z význačných částí. Problematikou eroze se důsledně zabývá Janeček a kol. – Ochrana zemědělské půdy před erozí. Publikace představuje široké možnosti ochrany zemědělské půdy, kde právě pozemkové úpravy dovolí některá z těchto účinných a funkčních opatření realizovat. Kompletním přehledem problematiky se zabývají především interní dokumenty Ministerstva zemědělství, tzv. metodické návody – tyto byly již několikráte přepracovány a v současnosti je v přípravě další aktualizace postupu při provádění pozemkových úprav. Kromě metodického návodu lze využít k získání znalostí některé učební pomůcky pro vysoké školy, jako například publikace Projektování pozemkových úprav z Mendelovy univerzity v Brně (Podhrázská 2006).

2.2. Historie pozemkových úprav a katastru nemovitostí v našich zemích
Historie pozemkových úprav sahá hluboko do minulosti. Jejich vývoj je pevně svázán především s vývojem pozemkové držby v našich zemích. Pro bližší představu o časovém vývoji uvedu pár základních a velmi důležitých milníků v historii katastru, pozemkové držby a pozemkových úprav.
V jedenáctém století v období Přemyslovců přichází první myšlenka sjednocení výběru daně z polností. Kníže Oldřich nařídil provedení soupisu výměry všech usedlostí – přestože se jednalo o nepřesné odhady, posloužily tyto následně jako základ pro další soupisy pozemkové držby. Následujících několik století docházelo především ke změnám ve výběru daní, soupisy půdy neprošly většími změnami. Po třicetileté válce, kdy byla země prakticky na pokraji možností existence, je nutné zahájit obnovu hospodářství. Jednou z priorit se samozřejmě stává potřeba spravedlivého stanovení daní. Protože dosavadní evidence držby byla značně nejednotná a především neúplná, sněm v roce 1652 stanoví komisi pro tzv. jenerální vizitaci. V roce 1964 je výsledkem práce této komise První berní rula neboli První rustikální katastr. I přes veškerou snahu však vzhledem k nedostatku času docházelo k přebírání nepřesných informací a celkově tak nedošlo ke zcela spravedlivému výsledku pro všechny. Soupis však obsahuje nejen půdu poddaných sedláků, ale i dalších poplatníků jako například měšťanů či mlynářů. Po nárůstu množství stížností na nespravedlnosti v Prvním rustikálním katastru dochází k úpravě problémových částí a v roce 1684 vzniká Druhý rustikální katastr. Ani tento soupis však zcela neřeší veškeré problémy a hlasy poukazující na zjevné nespravedlivosti nadále sílí. Následují První tereziánský katastr rustikální a Druhý tereziánský katastr rustikální. Ani tyto katastry neřeší vleklé problémy se spravedlností, přesto jsou zcela unikátní svojí rozsáhlostí a přesností. Úplný převrat přichází až v Josefském katastru, který byl jako první kompletně „vyměřen“. Na dnešní poměry se samozřejmě jednalo o zcela primitivní poměry, ovšem v porovnání tehdejších dobových možností se jednalo o převratné řešení a unikát. Bohužel i toto dílo bylo poznamenáno nedostatky, jejichž příčiny byly jako obvykle spěch na dokončení a co nejlevnější provedení. Další etapou vývoje katastru je příkaz císaře Františka I. z roku 1810, kterým zakládá Dvorskou komisi pro úpravu daně pozemkové. Tato komise začne plánovat a následně realizovat další celkové měření v českých zemích. Výsledkem je stabilní katastr – geometrické a polohové určení nemovitostí a objektivně zjištěné výměry. Další změnou je vydání zákona 83/1883 Ř. z. o evidenci katastru daně pozemkové – vzniká Evidovaný katastr (Bumba 2007)."

Součástí práce jsou tabulky, mapy, nákresy a fotografie, rozsah čistého textu činí cca 31 stran.
Důležité informace jsou zvýrazněny tučně.