1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1.	Pojetí výtvarné výchovy pro základní vzdělávání

2.1.1.

Inspirace

2.2.	Vzdělávací obsah oboru český jazyk a literatura

2.2.1.

Literární výchova

2.2.2.

Jazyková výchova

2.2.3.

Komunikační a slohová výchova

2.3.	Integrace a integrovaná tematická výuka

2.3.1.

Integrace

2.3.2.

Integrovaná tematická výuka

2.3.3.

Výhody a nevýhody tematického vyučování

2.4.	Tvořivostí učitele k tvořivosti žáka

3.	Praktická část

3.1.	Realizace výuky

3.2.	Další přípravy pro mezipředmětovou výuku českého jazyka a výtvarné výchovy

4.

Závěr

"2. TEORETICKÁ ČÁST

2.1. Pojetí Výtvarné výchovy pro základní vzdělávání

„ Výtvarná výchova je výtvarná podoba lidské cesty k moudrosti.“

Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova neslouží jako pouhý přenos reality, ale i jako prostředek, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.
Obsahem Výtvarné výchovy je prostor dostupný aktivitě a poznávání prostřednictvím výuky. Obsahem předmětu je všechno to, co si žák může zapamatovat, co může přetvářet, nad čím může uvažovat a čím může být ovlivněn. Můžeme ho chápat jako průzkumný prostor, dostupný žákovské aktivitě a poznávání prostřednictvím výuky. Abychom pronikli do obsahu Výtvarné výchovy je potřeba dvou podmínek - smyslové vnímání a výtvarný zážitek. Výtvarný zážitek je důsledkem výtvarného vnímání („vnoření do obrazu“). Reakcí na výtvarný zážitek je vnitřní citová odezva (pocity libosti, rozechvění, znepokojení, apod.), ale i vnější slovní, pohybová, výtvarná, hudební atd. Reakci či její výpověď nemůžeme vynucovat, ale pro učitele i pro žáka je velmi cenná a potřebná, a to jako pramen kulturního poznávání i důležitého sebepoznávání.
Z hlediska učitele je obsah předmětu výběrovým prostorem, protože do vymezeného času výuky se vejde jen malá část obsahu, kterou je třeba na každou vyučovací jednotku pečlivě vybírat. Při výběru by si měl učitel klást otázky po námětu a způsobu společné činnosti (Co, jak a čím budeme dnes se žáky dělat?) a po jejím účelu, smyslu, cíli (K čemu to žákům bude?).
„V etapě základního vzdělávání je Výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí Výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích.“ Pomocí tvůrčích činností, rozvíjením smyslové citlivosti, a aktivitami založenými na experimentování bychom žáky měli vést k odvaze a chuti uplatnit své pocity a prožitky a zapojit do procesu tvorby a komunikace.
Jaké je cílové zaměření předmětu Výtvarná výchova podle Rámcově vzdělávacího programu (dále RVP)? Je to především chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence, učení se prostřednictvím vlastní tvorby, která se opírající o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy, dále rozvíjení tvůrčího potenciálu, uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, tolerantní přístup k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností, zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě."

Některé pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.
Práce neobsahuje přílohy.