1.

Úvod

2.	Demokratický model společnosti

3.	Marxistický společenský model

4.	Koncepce státu a společnosti

5.	Funkce politického systému

6.	Pojetí a význam ekonomiky

7.	Eroze "marxistických" systémů

8.

Závěr

9.	Použitá literatura

"2. Demokratický model společnosti

Ve společenských vědách se stalo takřka pravidlem, že každý důležitý termín je vykládán a definován nejrůznějšími způsoby, čímž dochází ke značné diferenciaci jeho významu. Nejinak je tomu i s pojmem demokracie.
Pro vývoj kontinentálního politického myšlení bylo určující klasické pojetí pojmu a obsahu demokracie, jež vycházelo především z Rousseauovy představy svrchovanosti všeho lidu a kladlo důraz na co nejširší participaci všech občanů.
Premisou tohoto pojetí bylo přesvědčení, že lid, alespoň v základních otázkách rozhodování, má shodnou vůli. Společenskému myšlení i společenským dějům byl přisuzován racionální charakter. Uvedená koncepce nebrala v úvahu , že lidské myšlení i jednání obsahuje také zřetelné a podstatné iracionální prvky a navíc se racionalita myšlení plně nekryje s racionalitou jednání (Čermák, 1992:17)
Koncepce anglické a americké revoluce naopak vychází z Montesquieua, Locka a „otců zakladatelů“ americké společnosti: demokracie plyne z bytosti člověka vůbec a je proto podle nich jedinou přirozenou a po právu existující státní formou.
R. A. Dahl chápe termín demokracie jako ideál, jenž je však v reálném světě nedosažitelný. Považuje za důležité od sebe odlišit demokracii jako ideální systém a demokracii v podobě institucionálního uspořádání, považovanou za nedokonalou aproximaci tohoto ideálu. Tento politický systém nazývá polyarchií (Dahl, 2001:51).
Obecně společenské rozšíření obsahu pojmu demokracie představuje také pojetí, jež demokracii uvažuje jako způsob života vůbec, jako názor na život a na svět. Do této skupiny náleží např. W. Whitman, W. Lippmann, J. Dewey a také T.G. Masaryk.
Marx chápe demokracii jen jako přítomnost, zápas, v němž utlačovaná třída je nucena použít diktatury jako očistného ničícího živlu, který destruuje a tím přispívá k tvorbě. Budoucnost je mu tedy vně politiky, neboť jeho „říše svobody“ se již zcela vymyká z rámce klasických politických vazeb.
Příčinu, proč dochází k tak divergentnímu chápání a pojetí demokracie, je třeba hledat v tom, že zatímco demokracie ve svém původním významu znamená „vláda lidu“, neodpovídá tomuto pojmu žádný historický ani současný sociální model. V řadě společenských oblastí nepřichází totiž v úvahu odstranění všech typů autority.
Nemá tedy příliš smysl hovořit o demokracii, jako by měla přesně definovaný význam a jako by existovala jedna jediná.
Pro potřeby této práce postačí vymezit demokratičnost společnosti podle míry reálné možnosti politické participace jejich občanů."

Seminární práce Masarykovy univerzity v Brně z Fakulty sociálních studií, předmět Teorie demokracie