"Korespondenční úkol č. 1
a) Vysvětlete formou stručné eseje, proč stát (resp. obce a kraje) nevytvářejí jen jednu formu tj. buď jen „organizační složky“ nebo jen „příspěvkové organizace“? Co je příčinou nutnosti zřizovat oba typy organizací?
Ekonomika každého státu je tvořena několika sektory. Soukromý sektor tvoří nejrůznější firmy nebo společnosti, jejichž hlavním cílem je dosažení zisku. Je pochopitelné, že oblasti, které nejsou ekonomicky atraktivní, musí zajistit právě stát. Spolu s nimi zajišťuje oblast, která spadá výlučně do kompetence státu, a ty tvoří veřejný sektor. V České republice jej představují státní a komunální podniky, organizační složky a příspěvkové organizace. Působí převážně v nevýrobní sféře, v oblasti veřejné správy, kultury, školství, ochrany práv atd. Každá tato oblast je však něčím specifická a má jiné úkoly. Ne každá oblast veřejné správy se může byť omezeně chovat tržně a proto musí stát rozlišit několik forem organizací. Důvodem je tedy způsob jejich financování a účel zřízení, což vyžaduje i rozdílnost jejich struktury. K produkci čistě veřejných statků jsou zřizovány organizační složky. Ty nemají vlastní právní subjektivitu, jsou pouze součástí svého zřizovatele, jehož jménem hospodaří. Jejich rozpočet je součástí rozpočtu zřizovatele a nejsou účetní jednotkou. Jsou financovány z rozpočtu zřizovatele, disponují jen s prostředky, které souvisejí s jejich běžnou činností, dosahují malé příjmy a odvádějí je do rozpočtu svého zřizovatele. Hospodaří s prostředky státního rozpočtu a její příjmy a výdaje jsou příjmy a výdaji státního rozpočtu. Důraz je kladen na co největší hospodárnost. Zajišťují činnosti, které jsou neziskové. Organizační složky mají charakter kontroly, revize, inspekce apod. Vytváří dva fondy, rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. K produkci smíšených veřejných statků jsou zřizovány příspěvkové organizace. Jejich činnost je složitější, vnitřně členitější a mívá více zaměstnanců. Jsou zakládány hlavně v kulturní oblasti, ve školství, při zajišťování sociálních služeb, ve zdravotnictví atd. Příspěvkové organizace dostávají finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele, protože nejsou finančně soběstačné. Hospodaří s prostředky svých peněžních fondů a mohou získávat peněžní dary od různých subjektů a produkovat vedlejší ziskovou činnost. Řídí se svým rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet tvoří náklady a výnosy, které souvisí s poskytovanými službami, které jsou její hlavní činností. Jsou povinny dodržovat finanční vztahy ke státnímu rozpočtu a peněžní prostředky může používat jen k účelům, ke kterým jsou určeny. Zřizují rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb.
Každý druh organizace vykonává jinou činnost a podle toho musí mít i určitou svou organizaci a správu financí. Například Policie ČR nemůže být příspěvkovou organizací. Na otázku proč, je jednoduchá odpověď. Jedná se o orgán, při jejichž činnosti dochází ke kontrole a represi protiprávního jednání. Pokud by příjem z každé uložené pokuty byl použit na výdaje Policie ČR a tedy i na platy policistů, je zřejmé, že by se tato činnost stala ryze soukromou a výdělečnou a policisté by místo vyvíjení jiné potřebné činnosti ukládali jednu vysokou pokutu za druhou, což je nepřípustné. Naopak organizace působící například v kultuře nemohou být organizační složkou bez možnosti vybírání např. vstupného do divadla. Příspěvkové organizace jsou na rozdíl od organizačních složek ve svém hospodaření motivovány tvorbou zisku, který mohou použít pro svou hlavní činnost. Dostávají tak možnost začlenit se částečně do tržního prostředí a jejich zřizovatel jim pouze přispívá část finančních prostředků."

Součástí práce jsou tabulky, rozsah čistého textu činí cca 9 stran.