"Základní identifikační údaje o vybraném území

Název území: Kněhyně – Čertův mlýn

Kategorie ochrany: Národní přírodní rezervace

Vyhlášení: Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn byla zřízena výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky pod číslem jednacím 3.500/89 - SOP, ze dne 19. 1. 1989, v katastrálním území Čeladná, Prostřední Bečva a Trojanovice o celkové rozloze 197,71 ha. Vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395 ze dne 11.6. 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochranně přírody a krajiny, byla státní přírodní rezervace převedena do kategorie přírodní rezervace.

Katastrální území: Čeladná, Prostřední Bečva, Trojanovice

Kraj: Moravskoslezský, Zlínský

Vlastník:
Převážná část území přírodní rezervace náleží ŠLP Masarykův les ve Křtinách, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který o lesní porosty přírodní rezervace pečuje. Menší část přírodní rezervace, odd. 364 B 13 v k.ú Ochoz Brna, byla v restituci navrácena původním majitelům MUDr. K. Belcredi a PhDr. L. Belcredi. Majetek by vydán v roce1992 a lesní porosty jsou samostatně obhospodařovány podle stejného LHP jako Masarykův les ŠLP Křtiny.

Celková výměra: 198,8923 ha
Podle vyhotoveného geometrického plánu činí výměra NPR Kněhyně – Čertův mlýn 198,8923 ha. Rozdíl mezi tímto údajem a údajem uvedeným ve vyhlášce z roku 1989, kdy výměra NPR činila 195,02 ha je 3,87 ha. Tento rozdíl vznikl díky rozdílným způsobům zjišťování ploch a možnosti přiblížení se skutečnému stavu.
Podle údajů nově zpracovaných a platných LHP pro jednotlivé lesní správy má porostní půda rozlohu 197,71 ha, rozdíl mezi oběma údaji činí 1,1823 ha.

Myslivecké hospodaření:

Na většině území NPR Kněhyně – Čertův hospodaří a vykonává právo myslivosti myslivecké sdružení Radegast-Prostřední Bečva. Na této lokalitě jsou neúměrné stavy především vysoké zvěře, která nemá mnoho nepřátel a vytváří poměrně vysoké škody na nově vznikajících porostech. Tyto škody můžeme pozorovat doposud. Mladší a středně staré věkové třídy (30 – 50 let) jsou poškozeny loupáním a následnou hnilobou na místech poranění. Mladé výsadby je nutno chránit před okusem. Největší škody zvěří jsou registrovány u přirozeného zmlazení, a to především u jedle a klenu. Při vysoké a dlouhotrvající sněhové pokrývce se často objevují škody způsobené hlodavci v podobě ohryzu kmínků, a to opět hlavně na jedli a klenu (Plán péče, 2007 - 2016, Popelář a kol.)."

Součástí práce jsou tabulky, mapy a fotografie, rozsah čistého textu činí cca 6 stran.