"Popis aktuálního stavu biotopu
Dominantní část území tvoří údolní niva Malého Bystrého potoku, kterou tvoří převážně údolní jasanovo-olšové luhy. Bylinné patro je poměrně dobře vyvinuto a jeho pokryvnost dosahuje do 80%. Keřové patro tvoří zejména zmlazující dřeviny olší lepkavých (Alnus glutinosa), jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior), javorů (Acer sp.) z křovin se vyskytuje např. bez černý (Sambucus nigra). Zapojení keřového patra dosahuje přibližně 65% pokryvnosti. V rámci této údolní nivy se nachází několik světlejších lesních mokřadů a pramenišť s hojným zastoupením blatouchu bahenního (Caltha palustris), pcháče potočního (Cirsium rivulare), pcháče bahenního (Cirsium palustre), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria).
V několika částech území se nachází menší vodní plochy, které jsou tvořeny odstavenými meandry Maleho Bystrého potoku. Pouze lesní tůň č. 2 je pozůstatkem malého rybníčku o přibližné rozloze 4 x 6 m. Všechny tůně jsou velmi zazemněné a s vysokým podílem tlejícího biologického opadu (listí a větve). Ve výše položených částech svahů se vyskytují převážně již sušší lesní porosty s výskytem dubu letního (Quercus robur), buku lesního (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris), smrku ztepilého (Picea abies), javorů (Acer sp.), břízy bílé (Betula pendula) atd. Pokryvnost stromového patra dosahuje do 100%. Keřové patro je sporadické. V bylinném patře se hojněji vyskytuje brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Malou část území tvoří relativně zachovalé pcháčové louky. Rybník má poměrně strmé břehy (Czernik 2010).

Ohrožující faktory biotopu
Hlavní volná vodní plocha Štěrbova rybníku (plocha č. 3) má velmi malý litorál, kde by se mohli obojživelníci ukrývat. Z konfigurace terénu však postupně klesající břehy jsou pouze možné v nátokové části. Táto navazující část (plocha č. 4) je poměrně hodně zastíněná a na několika místech velmi zazemněna opadem listí, větvemi a kmeny stromů.
Lesní tůň 1 a 3 (dílčí plochy č. 1 a 5) představuje část odstaveného meandru Malého Bystrého potoku. Jedná se pouze o velmi malé vodní plochy, které mohou být při následujícím zvýšení průtoku znovu průtočné, přeložením a zapojením do toku. Takto v území vzniknou a vznikají další vodní plošky. Překládání a změna průtočnosti koryta toku samo o sobě není ohrožující faktor, ale v případě koncentrace některých druhů pouze do takto omezeně vytvořených ploch může při rozvodnění znamenat vyplavení jedné generace larev obojživelníků, které se zde vyskytují. Jedná se zejména o mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) a čolka horského (Triturus alpestris).
Zazemnění a téměř kompletní zastínění je také u plochy č. 2 (lesní tůň 2). Tato plocha byla v minulosti patrně rybníčkem nebo napajedlem. Navíc tato plocha je také silně zazemněna opadem listí a větví. Z jedné strany je v hrázce proveden prokop, který limituje hladinu vody, čímž dochází v sušších obdobích patrně k rychlejšímu výparu. To může znamenat pro larvy obojživelníků nemožnost dokončení metamorfózy a úhyn.
Obecně je vyjma vodní plochy rybníka nabídka menších vodních ploch pouze omezena a dočasná. Intenzita hospodaření v rybníce není známa. Na základě návštěv a poměrně dobré průhlednosti vody je možno se domnívat, že se jedná o polointenzivní až extenzivní chov ryb. V rybníce bylo spatřeno několik menších ryb.
Současné rybářské hospodaření nepředstavuje patrně ohrožující faktor pro obojživelníky. V území je nutno vyloučit používání biocidů a intenzifikaci hospodaření.
Na severozápadním okraji pozorovatelného území bylo zaznamenáno navážení zeminy z výkopu k hranici zkoumaného území. Patrně zde vzniká skládka zeminy, která postupně zasahuje k Malému Bystrému potoku a porostů olší (Czernik 2010)."

Součástí práce jsou fotografie, mapy a tabulky, rozsah čistého textu činí cca 20 stran.