"Nejstarší předkové

- pravěk = nejdelší dějinné období (trvá víc než 2 mil. let)
- počátek na přelomu třetihor- čtvrtohor – nálezy nejstarších pozůstatků člověka
- biologické znaky: vzpřimování postavy, chůze po zadních u čeledi hominidů (lat. Hominidae) – v čeledi australopitékové (vývoj cca 5 mil. let v Africe)
- Afrika nejstarší pozůstatky rodu Homo (člověk)
- nejstarší příslušník Homo Habilis (člověk zručný)
- Afrika před cca 2 mil. lety
- spolu s australopitéky
- růst objemu mozku -> jednoduché nástroje

Poznámka: Nástroje pravděpodobně používali i australopitékové v podobě např. větví. Vědomě si je ale vyrábí až H. habilis

- podle použitého materiálu dělení pravěku: doba kamenná, d. bronzová, d. železná
- d. kamenná nejdelší -> další dělení: starší (paleolit), střední (mezolit), mladší (neolit)


Paleolit (třetihory/čtvrtohory – 9./8. tis. př. Kr.)

- Pleistocén = celá fáze pokrývající starší fázi čtvrtohor
- střídání dob ledových a meziledových
- průměrná teplota pod bodem mrazu
- doba meziledová (interglaciál): oteplování, více srážek, tání ledovců, teplota vyšší než dnes
- poslední ústup ledovců cca před 10 000 lety -> 2. fáze čtvrtohor (holocén), trvá až dodnes
- paleolit + mezolit: lov, rybolov, sběr

- Nejstarší paleolit = 1. fáze starší doby kamenné, ukončen před cca 600 000 lety
- člověk v Africe a na Jávě
- Africké naleziště: Olduvai (rokle) v Tanzanii – australopiték, H. Habilis, kamenné nástroje (výroba pomocí štípání)
- Homo Erectus (člověk vzpřímený)
- vyspělejší formy: Pittecanthropus, Sinanthropus – opolidé

- Starý paleolit (cca 600 000 – 250 000 př. Kr.)
- nálezy: Afrika, Čína, Jáva, Francie, Německo, Maďarsko, Přezletice u Prahy
- větší mozkovna -> výroba dokonalých kamenných + kostěných nástrojů, používání ohně, obydlí: jeskyně, nebo jednoduché příbytky
- lov větších savců -> život v tlupách
- zvuky + posunky
- kanibalismus"

Součástí práce je tabulka o rozsahu cca 1/3 strany. Důležité informace jsou značeny tučně nebo kurzívou.