"Ing. Josef Vaculík
Narodil se 14. dubna 1957 v Kyjově jako syn Rostislava a Antonie rozené Baroušové. Je druhý nejstarší z osmi sourozenců, dvou dívek a osmi chlapců. Nejvýznamnějším z jeho předků je Martin Vaculík, který byl legionářem v první světové válce v ruských legiích. Dětství prožil v Hostějově u Osvětiman. Do svého současného bydliště ve Starém Městě se odstěhoval až po svatbě ve dvaceti devíti letech. Neměl rád práci na poli, která byla v této době na venkově samozřejmostí. Chodil do školy ve vedlejší vsi, kde byl jeden učitel na tři ročníky a starší žáci učili mladší. Poté navštěvoval školu v Osvětimanech. Je proti rušení škol v malých obcích, protože žáci z nich nemají problémy se zvládnutím dalších škol, čehož je on sám dobrým příkladem.
Na Gymnázium v Uherském Hradišti nastoupil roku 1972. V jeho třídě 1.B se sešel dobrý kolektiv. Odmaturoval 10. června 1976 z českého jazyka a literatury (2), ruského jazyka (1), matematiky (2) a biologie (1). Na stužce měli heslo: „Kdo chce, ten může.“ Velmi rád vzpomíná na výlety do přírody s třídním profesorem Jaromírem Vašíčkem, na jeho včelín na Kudlovské dolině a také na chmelovou brigádu. V letech 1976–1981 studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, nynější Mendlovu univerzitu, Agronomickou fakultu, obor Fytotechnika. V rámci vyučování měl vojenskou katedru. Byl členem dobrovolných hasičů v Hostějově. Přáním jeho rodičů bylo, aby se stal farářem. Od dětství byl veden k víře, ke které později vedl svou rodinu. Nejvíce ho ale zajímala historie a proto chtěl být archeologem.
První rok po vysoké škole působil jako agronom Státního statku Veselí nad Moravou, v letech 1982–1992 byl agronomem ZD Boršice a dalších devět let ředitelem Zemědělské agentury Ministerstva zemědělství ČR v Uherském Hradišti. Zastával množství veřejných funkcí. Byl členem zastupitelstva Městského úřadu Staré Město u Uherského Hradiště, členem Komoditní rady pro víno Agrární komory ČR, členem Spolku pro obnovu venkova a výboru občanského sdružení Matice Velehradská, Stálé delegace Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění, Senátorského klubu Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, Dočasné komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM a Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. V letech 2002–2004 byl ověřovatelem Volební komise, pozorovatelem Evropského parlamentu a po vstupu České republiky do Evropské unie byl 2 měsíce v Bruselu. Působil jako delegát Euro-středomořského parlamentního shromáždění, jako místopředseda Podvýboru pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Volební komise. Moderoval seminář na téma Reforma společné zemědělské politiky. V roce 2004 byl jmenován poslancem Evropského parlamentu po vstupu. Je člen KDU-ČSL, celostátní konference KDU-ČSL a OV KDU-ČSL Uherské Hradiště. Za KDU-ČSL byl zvolen roku 2002.
Je spoluautorem několika novel zákonů, autorem odborných článků o zemědělství a financování venkova, organizátor seminářů se zemědělskou tématikou, uspořádal veřejné slyšení na téma blokace církevního majetku, jehož důsledkem se stalo odstartování vypořádání mezi státem a církvemi.
Jeho láskou se stalo zpívání a folklor. Doma uměli zpívat oba rodiče. Zpívali při práci i odpočinku. Za zmínku stojí i zpěv při bohoslužbách v kostele. Na vysoké škole byl členem folklorního souboru Javorina, s nímž během vysokoškolských přehlídek ve Zvolenu potkal Richarda z Walesu, který se stal jeho velmi dobrým přítelem. Javorinu navštěvoval během celého vysokoškolského studia. V souboru Čechovci se seznámil s jeho ženou Jarmilou Bilavčíkovou. Později začal tančit ve Folklorním studiu Buchlovice, kde působí dodnes. Díky folkloru měl možnost navštívit mnoho cizích zemí jako Wales, Rusko, Kubu, Francii, Finsko, Španělsko nebo dokonce Venezuelu. Zpívá také s cimbálovou muzikou z Osvětiman.
Je vášnivý vinař a milovník vína. Vlastní vinohrad a dělá vlastní víno. Tato vášeň se pomalu nastartovala v době, kdy začal chodit na muziky, víno mu narozdíl od piva zachutnalo a tak se o něj začal zajímat. "Ukecal jsem tatínka, aby mi přenechal kousek pole, kde jsem zasadil stovku hlav vinohradu. Začal jsem od úplného začátku a to bylo asi dobře," vysvětluje Vaculík. Je také členem vinařského fondu.
Účastní se kosení luk v Buchlovicích.
K jeho zálibám patří mimo folklor, vinařství a vinohradnictví také fotografování, turistika a cestování. Navštívil Thajsko, Laos, Malajsii, viděl pyramidy v Egyptě a památky po maurech ve Španělsku, procházel země Sandokana a jako doma se cítil ve Slovinsku. Jeho největším zážitkem byla jízda na slonu. Jak mi ale sám řekl: „Nejlépe se cítím doma se svými skvělými dcerami.“
Má dvě dcery. Starší Barbora (1987) je studentkou vysoké školy v Brně a mladší Kristýna (1991) studuje česko-francouzskou sekci Slovanského gymnázia v Olomouci. Obě se věnují folkloru a hudbě.
Ve volném čase s rodinou navštěvuje přírodu, převážně Chřiby, které patří k jeho oblíbeným místům. Každý rok mají doma tradiční zabijačku, při které se stává řezníkem. Dodržují tradice a zvyky, jako např. pomodlení se před společným jídlem. O Vánocích dávají pro štěstí šupinku pod talíř, každý rozlousknou čtyři ořechy, pijí požehnané víno a zpívají koledy u stromečku.
Od roku 2005 pořádá akci nazvanou Srdce na dlani. Je to cyklus benefičních koncertů, k jejichž organizaci jej inspirovala návštěva Španělska. Záměrem těchto vystoupení je přispět na charitativní a dobročinné účely a posílit zejména v mladých lidech vědomí sounáležitosti s opuštěnými a handicapovanými občany. Koncerty probíhají v prostorách Senátu Parlamentu České republiky a v historických zámeckých prostorách v Kroměříži, Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou a Buchlovicích. Návštěvníci koncertů měli doposud možnost slyšet díla významných umělců, z nichž mezi nejznámější patří Leoš Janáček, Johan Sebastian Bach, Bohuslav Martinů, Antonín Dvořák a další. Výtěžek koncertů byl věnován chráněným dílnám Oblastní charity v Uherském Hradišti. V roce 2005 se vybralo dvaatřicet tisíc korun, o rok později téměř dvacet tisíc korun, v roce 2007 více něž dvacet sedm tisíc korun a naposledy čtyřicet tisíc korun. Nad pátým ročníkem převzal záštitu ministr kultury Václav Jehlička. "Cílem je nejen spojit začínající nadané hudební umělce a umožnit jim vystoupení v atraktivních hudebních sálech, ale také ukázat, že i v dnešních mladých lidech je ukryta nejen hudba, ale i šlechetnost a cítění s těmi, ke kterým se osud zachoval nepříznivě," říká senátor Josef Vaculík.
Je také hlavním organizátorem Literární konference o víně, což je akce pořádaná v rámci výstavy vín Folklorním studiem Buchlovice od roku 1944."