1.	Poloha kraje

2.

Oblasti

2.1

Pánevní

2.2	Zemědělská

2.3	Krušné hory

2.4

Děčínsko

3.	Obyvatelstvo

3.1	Věková struktura

4.

Vývoj

4.1

Průmysl

5.	Struktura zaměstnanosti v kraji podle odvětví v roce 1997 – tabulka

5.1	Závěry z toho vyplývající

6.

Trh práce

7.	Průměrné výdělky

8.	Tendence vývoje

„Ústecký kraj je tvořen sedmi okresy – Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny. Zaujímá prostor při severozápadní hranici ČR a hraničí se SRN - spolkovou zemí Sasko. Představuje asi 7% území ČR. Poloha kraje je z hlediska postupné integrace do evropských struktur, blízkosti i dostupnosti Prahy a sousedních krajských center významným potenciálním rozvojovým faktorem.
Výhodná je jeho pozice na hlavní evropské silniční a železniční dopravní ose z Berlína přes Prahu na Vídeň a jeho labská vodní cesta. Koncentrace průmyslu i obyvatelstva představuje z hlediska ČR významný trh, dobře dostupný z Prahy i ze sousedního Saska.
V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou specializací, sídelní a sociální strukturou.
• Pánevní oblast - typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na energetiku, těžbu uhlí a chemické výroby, patří sem okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem.
• Zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice a Louny s nižším zastoupením průmyslu. Jejich střediska jsou relativně malá a je zde nadprůměrné zastoupení menších venkovských sídel v porovnání s průmyslovými oblastmi.
• Krušné hory – převážná část česko-sasského pohraničí, dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Toto území se stalo díky zanedbání v minulosti bariérou jak hospodářských tak sociálních a kulturních kontaktů, což je v silném rozporu s posláním hraničního území.
• Děčínsko - není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu, ani venkovským. Jeho jižní část je do jisté míry spjatá s okresem Ústí nad Labem a jeho severní část - Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím, hospodářsky slabším. Je významnou hraniční oblastí se Saskem.
V kraji žije přes 825 tisíc obyvatel, což představuje asi 8% obyvatel v ČR. Průměrná hustota osídlení kraje je v rámci ČR nad průměrem. V pánevní oblasti je hustota přes 300 obyv./km2. Naproti tomu v zemědělské oblasti s vyšším podílem menších sídel je průměrná hustota 76 obyv./km2 v horských oblastech pod 50 obyv./ km2. Počet obyvatel se v 90. letech téměř nezměnil, pokles porodnosti byl vyrovnáván migrací.
Věková struktura se významně neliší od struktury ČR, výhodou je pouze mladší složka populace do 25 let, což je dáno dřívějším migračním vývojem. Vzdělanost obyvatel je v porovnání s ostatními kraji nevýhodná.
Všech 7 okresů kraje je zařazeno vládou mezi strukturálně postižené oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.“

Práce obsahuje tabulku.