"1. Původ termínu syndrom vyhoření
Stav, známý dnes jako Syndrom vyhoření (dále jen SV) se v lidské civilizaci vyskytuje již od pradávna. Pocit citové vyprahlosti, vnitřní distance a ztracení zájmu je popisován v mnoha literárních dílech. Konkrétně popsán byl až v průběhu osmdesátých let 20. století. Byl spojován především s alkoholiky a narkomany, kteří nejevili zájem o cokoliv jiného než o drogu. Později byl spojován také s workoholiky, kteří se nezajímali o nic jiného, než o svou práci. V. Kebza a I. Šolcová uvádějí, že hlavní vlna zájmu o tuto problematiku začala na přelomu 70. a 80. let, a to ve vztahu k převážné většině pomáhajících profesí, u nichž lze výskyt syndromu vyhoření předpokládat.
„Za zakladatele zkoumání problematiky vyhoření je považován Herbert Freudenberger, který definoval syndrom v roce 1974.“ H. F se pravděpodobně (dle různých zdrojů) inspiroval knihou od G. Greena „A Burn Out Case“ (do češtiny přeloženo jako „Případ vyhoření“).

2. Definice syndromu vyhoření
Definice SV se často neshodují. Můžeme nalézt definice, tvrdící, že vyhořet může v podstatě každý, nezávisle na tom, zda z důvodů vysokých pracovních, společenských či rodinných očekávání. „Je to stav extrémního vyčerpání, vnitřní distance, silného poklesu výkonnosti a různých psychosomatických obtíží. Oficiálně to však dosud není nemoc.“ Uvádí A.Kallwass .
Také ale můžeme nalézt definice jednoznačně tvrdící, že SV je spojen jen se zaměstnáním. Nejčastěji jsou uváděny „pomáhající profese“, což jsou například zdravotní sestry, záchranáři, terapeuti, sociální pracovníci atd.
Když si to tedy shrneme, tak SV můžeme definovat jako pocit psychického i fyzického vyčerpání, které vychází z emociálně náročných situací. Tyto situace jsou nejčastěji způsobeny kombinací velkého očekávání a chronických stresů. Postižený člověk se většinou cítí unaveně, ztrácí důvěru ve svou osobní i pracovní výkonnost, často mívá pocity bezmoci a beznaděje.
Definice H. Freudenbergera: „Burnout je konečným stádiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení (svůj entusiasmus) a svou motivaci (své vlastní hnací síly).“

3. Situace vedoucí k syndromu vyhoření
„Syndrom vyhoření má plíživý charakter a příčiny jeho vzniku můžeme přičítat různým faktorům našeho života“"

Součástí práce jsou grafy, rozsah čistého textu činí cca 10 stran.
Práce byla ohodnocena výbornou.