"Revoluce 1848
- jaro národů, zlom v dějinách Evropy, prosazení principu občanské společnosti
- leden 1848 – podzim 1849, cca 50 ohnisek revoluce – Itálie  Uhry; mimo revoluci stojí jedině Rusko (tam až 1905) a Velká Británie (politické požadavky jsou splněny již 150 let; parlamentní monarchie, ještě dodnes nemají pravou ústavu)
Příčiny
- průmyslová revoluce a zrod kapitalismu, rozvoj naráží na přežitky monarchie (robota, cechy, aj.)
- myšlenka občanská, která opět naráží na absolutismus – volební právo, shromažďování a spolčování, vlastnictví, svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání  požadavek konstitucí  konstituční monarchie a republiky
- národní probuzení – roztříštění (spojení – Německo a Itálie), spojení (roztříštit – Čechy, spíše vymezit si vlastní postoj)
- sociální problémy, dělnictvo, které chce posílit svůj sociální statut
Požadavky
- konstituce, sociální pož., národní myšlenka, občanská práva

Průběh
- ekonomické zhoršení situace kolem 1845
- krize z nadvýroby a roste cena potravin spojená s nákazou brambor; základní potraviny sociálních vrstev

Rakousko
- velká centralizace, jisté skupiny naladěny liberálně či požadovali malé změny, ale většina žije v klidu
- 13. 3. 1848 vypukla revoluce ve Vídni po přečtení projevu Lajoše Kossutha z Prešpurku, studentem. První reflexe revoluce z Francie. Lid si vynutil Metternichovo odvolání, je jim slíbena také ústava, byl svolán sněm
- zrušení cenzury slova a tisku, shromažďovací a petiční právo a vyřešení otázky roboty, samostatnost Uher a zrovnoprávnění Židů
- koncem dubna vyšla úplně jiná ústava – moc je v rukou císaře a ministrů  oktrojovaná ústava – dvou komorový parlament – volební census
- studentské bouře v květnu - Ferdinand ustupuje znovu, změna ústavy, jednokomorový říšský směn, voleni lidem veškerým
- Ferdinand prchá z Vídně
- v červenci 1848 se poprvé sešel směn, který měl vypracovat ústavu, spolu s tím řešit také robotní otázku
- 7. 9. zrušení konec poddanství a roboty, poddaní se musí vykoupit
- Ferdinand se vrací a směruje se k Uhrám, kde chce potlačit vzpouru, chce tam poslat vojsko pod vedením Windischgrätze, lid sympatizuje s revolucí a dojde k lidovému povstání, když se chtějí vojáci probít a lidé jsou poražení, císař opět prchá;uzavřel sněm ve Vídni a sněmuje v Kroměříži 1848 – 9
- symbolem říjnových revolucí je postava Latoura ministra války, lynčovali ho a pověsili ho na lucerně
- poslanci Palacký a F. L. Rieger – podílejí se aktivně na vytváření ústavy, chtějí zrovnoprávnit Čechy, také Augustin Brauner; později Karel Havlíček Borovský
- konečně sepsána ústava, odstupuje Ferdinand I. a v prosinci 1848 nastupuje František Josef I. konzervativní absolutista. Jmenuje Schwarzenberka novým ministrem
- chce vypracovat novou ústavu a na jaře 1849 vypravil vojsko do Kroměříže, které má rozpustit parlament a ten byl násilně rozehnán
- vydána další oktrojovaná ústava, která nevstupuje do podvědomí, éra Bachova absolutismu a až 1860 na základě Říjnového diplomu vydána respektovaná ústava

České země
- sídlí u nás nacionalismus, Palacký vydává dokonce česky své dějiny Čech, které končí okem 1526
- lid smýšlí demokraticky a radikálně, na jaře 1848 svolána schůze lidu ve svatováclavských lázních – chtějí sepsat petici, kterou by poslali do Vídně, Svatováclavský výbor, podepsaná velkou silou lidu
- Ferdinand vydal Kabinetní list – v Praze 8. 4. 1848 – zrovnoprávnění češtiny v úředním styku, založení zemského sněmu (stavovský i volený sněm), rozšířen Sv. Václavský výbor – Národní výbor
- přišel požadavek, ať pošlou zástupce na Frankfurtský sněm, Palacký odmítá pozvání na sněm, roztrpčení vlády ve Vídni a německého obyvatelstva Čech, Palacký je zastáncem austroslavismu
- u Němců se proti České a Slovanské názory prohloubí v létě po všeslovanském sněmu, většina Slovanů z monarchie, bylo to chápáno jako provokace či protiváha Frankfurtského sněmu, povstání radikálů z řad studentstva svatodušní bouř – barikády, 5 dní se daří držet
- Windischgrätz je však velitelem vojska a ten začal střílet z děl na Prahu a vyslal také vojsko, povstání potlačeno a rozpuštěn Slovanský sjezd, vyhlašuje v Praze výjimečný stav, během povstání mu zastřelili manželku Eleonoru"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ