"ideologie:
- tento termín poprvé použil A. D. de Tracy v roce 1795 ve svém díle Prvky ideologie (vyšlo v Paříži, 1801 - 1815), původně to znamenalo všeobecnou vědu o idejích, jejich pravdivosti a smyslech, která měla zkvalitnit a projasnit veřejné myšlení (z lat. idea = myšlenka, z řeč. logos = řeč, myšlenka, věda). V tomto smyslu byla ideologie pěstována na přelomu 18. a 19. století tzv. ideology, školou fr. filozofů navazujících na É. B. Condillaca. Tento pojem se rychle rozšířil, nyní je chápán jako celkový systém myšlení, cítění a postojů ke světu, společnosti a člověku. Význam pojmu se posunul spíše do politické oblasti.
- je to výklad světa, jemuž nejde o to vyložit svět, nýbrž podpořit zájmy té sociální skupiny, která svět vykládá
- snaha podpořit mocenské zájmy vhodnou manipulací se symboly, vládnoucí ideologie se projevuje ve formě filosofie, práva, morálky, politiky, atd.
- pracuje s tezemi, které stěží mohou být potvrzeny nebo vyvráceny experimentálně
- ideologie obsahují silný emotivní náboj, který umožňuje mobilizovat kolektivní akci
- základní funkce ideologie je integrovat skupiny lidí, ospravedlňovat rozdělení moci uvnitř těchto skupin
popř. reklamovat rozdělení jiné, stanovit systém norem a hodnot, jimiž se má závazně řídit jednámí členů
- od určité ideologie se dá osvobodit pouze prostřednictvím jiné ideologie, nemá-li dojít k naprosté ztrátě orientace jednání
- ideologie přináší možnost volby, protože existuje množství náboženství, politických ideologií. Světské ideologie vznikají v důsledku kritiky náboženství. Z toho plyne nutnost rezignovat na možnost jediného pravdivého poznání světa a nebezpečí ostrých ideologických konfliktů.
- zápas o nastolení vlastního výkladu světa zvyšuje agresivitu člověka tím, že ji dává do služeb vysokých hodnot a posvátných symbolů, ideologie orientované na nejvyšší hodnoty bývají nejagresivnější
- každé ideologické vakuum je pociťováno jako neuspokojivý, ohrožující pocit smysluplnosti světa. Bývá proto brzy zaplněno novou, věčnou pravdu hlásající ideolodií.
- Objektivními faktory pro zaujetí určité ideologické pozice jsou mimo jiné: sociální status, politické tradice, politická kultura, národní povědomí, mezinárodní kontext a aktuální vývojový trend. Subjektivními faktory pak jsou: intelektuální schopnosti, politická orientace, světonázorové preference a politický záměr."

Práce má charakter poznámek spíše než souvislého textu.