"Hospodářská a politická situace u nás - negativní vztah k Rakousku , nechuť Čechů bojovat za Rakousko. Hospodářství podřízeno válce - válečná výroba ( využívány zbrojařské závody - hlavně Škoda Plzeň ) , zemědělské výrobky jsou odevzdávány státu , nedostatek potravin pro civilisty ( ti se stravují na potravinové lístky ) , dále jsou hodně využívány železnice ( transporty vojáků a zbraní ) - hmotné strádání Čech. Byla zesílena germanizace , docházelo k cenzuře knih ,represe a persekuce vlastenců ( 1914 zatčen předseda národně sociální strany J. V. Klofáč , 1916 K. Kramář a Alois Rašín - oba dva odsouzeni k trestu smrti za velezradu , poté byl však trest změněn na doživotí ,ale roku 1917 byli amnestováni novým císařem Karlem ).

Zahraniční odboj proti Rakousku - Uhersku - boj za samostatnost a nezávislost , snaha využít dohody k rozbití rakouské monarchie , tento odboj je spojen hlavně s osobou T. G. Masaryka , který od roku 1914 pobýval v emigraci ( nejprve ve Švýcarsku , poté ve Francii a Británii )
Doma podporován pouze Maffií , vedenou Masarykovým žákem , politologem Edvardem Benešem , která usilovala o spojení zahraničního a domácího odboje za první svět. války. Tato organizace také měla za cíl poskytovat západním mocnostem špionážní informace ( postupně si získávali podporu dohody ). Po nucené emigraci Beneše roku 1915 vedl Maffii Přemysl Šámal. Tyto muže také podporoval Milan Rastislav Štefánik ( 1880 - 1919 ) generál francouzské armády.
6. 7. 1915 v Ženevě vystoupil Masaryk proti Rakousku - Uhersku.
22. 10. 1915 - Clevelandská dohoda - společná konference organizací Čechů a Slováků žijících v USA , jednalo se o nutnosti osamostatnění a vytvořit jednotný společný stát. Poté v Paříži vzniká první politické ústředí odboje - Československá národní rada v únoru 1916. Jejím hlavním cílem bylo utvoření samostatného československého státu. Také se podílela na organizaci a řízení zahraničních vojenských jednotek ( legií ). Koncem války v červnu - září 1918 byla postupně uznávána vládami Francie , Británie , USA a Japonska za oficiální představitelku budoucího československého státu.
14. 10. 1918 byla přetvořena v tzv. prozatimní čs. vládu. Formálně zanikla 14. 11. 1918 při vytvoření vlády v ČSR. V čele ČNR stáli Masaryk ( předseda ) , Dürich ( po únorové revoluci v Rusku odešel z politiky ) , Beneš a Štefánik.
Pittsburská dohoda - smlouva koncipovaná T. G. Masarykem , uzavřená 30. 5. 1918 v Pittsburghu mezi představiteli č. a sl. krajanských organizací v USA ( a zástupci ČNR ). Vyslovila se pro společný stát Čechů a Slováků, ve kterém mělo Slovensko mít vlastní administrativu a soudnictví. ( v podstatě tato smlouva nahradila Clevelandskou ).
Legie ČSR - vojenské jednotky v zahraničí z Čechů a Slováků žijících v cizině , z válených zajatců a přeběhlíků : ve Francii 10 tisíc , v Itálii 20 tisíc , a v Rusku 70 tisíc. Byly dobře vyzbrojené a organizované , získaly si respekt spojenců , bojovali proti Rakousku - Uhersku , v květnu 1918 byly legie uznány jako součást dohodových vojsk.
Vytvořeny roty ve Francii a Itálii."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ