1.

Úvod

1.1.	Úvod do problematiky znečištění životního prostředí

1.2.	Stanovení cílů práce, způsob zpracování

1.3.	Teplárna Strakonice, a. s., představení společnosti

1.3.1.

Základní charakteristiky

1.3.2.

Trh s teplem

1.3.3.

Trh s elektřinou

1.3.4.

Trh s vedlejšími energetickými produkty

1.4.	Environmentální systém řízení

1.4.1.

Co je v EMAS navíc ve srovnání s ISO 14001

1.4.2.

Postup zavádění

1.4.3.

Environmentální prohlášení

1.4.4.

Program EMAS v ČR

1.4.4.1.

Národní program EMAS

1.4.4.2.

Průzkum v ČR

1.4.5.

Zapojení zaměstnanců

2.	Teplárna Strakonice – popis činností, zařízení a služeb

2.1.	Popis zařízení, popis umístění zařízení a přímo spojených činností

2.1.1.

Technické a technologické jednotky podle zákona č.

76/2002 Sb

2.1.2.

Technické a technologické jednotky mimo rámec

zákona č. 76/2002 Sb

2.1.3.

Přímo spojené činnosti

3.	Aplikace environmentálního managementu

3.1.	Struktura a zodpovědnosti za ochranu životního prostředí

3.2.	Vlivy podniku na životní prostředí

3.2.1.

Přehled významných environmentálních aspektů

3.2.2.

Nepřímé aspekty

3.2.3.

Integrovaný registr znečišťování

4.	Revize funkčnosti systému EMS

4.1.	Nakládání s vodami

4.1.1.

Odběr povrchové vody

4.1.1.1.

Monitoring odebraného množství a kvality vody

4.1.1.2.

Platba za odebrané množství

4.1.1.3.

Ohlašovací povinnost

4.1.2.

Vypouštění odpadní oteplené vody

4.1.2.1.

Podmínky vypouštění

4.1.2.2.

Monitoring vypuštěného množství a kvality vody

4.1.3.

Vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace

4.1.3.1.

Podmínky vypouštění

4.1.3.2.

Monitoring vypuštěného množství a kvality vody

4.1.4.

Monitoring kvality spodních vod u mazutového hospodářství

4.2.	Emise do ovzduší

4.2.1.

Látky znečišťující ovzduší – monitoring, limity

4.2.2.

Kontinuální měření OKP, K1, K2 a K3

4.2.3.

Plán snižování emisí

4.2.4.

Spoluspalování biomasy

4.2.5.

Tmavost kouře

4.2.6.

Technologie pro čištění odpadního vzduchu

4.2.6.1.

Elektroodlučovače (EF1, EF2, EF3)

4.2.6.2.

Odsíření kouřových plynů (OKP)

4.2.6.3.

Denitrifikační zařízení Denox

4.2.7.

Národní alokační plán 2008-2012

4.2.8.

Poplatky

4.3.	Nakládání s vedlejšími energetickými produkty (VEP)

4.3.1.

Popílek

4.3.2.

Škvára

4.3.3.

Produkt odsíření

4.3.4.

Další způsob zpracování popílku

4.4.	Nakládání s chemickými látkami a přípravky, předcházení haváriím

4.4.1.

Chemické látky a přípravky

4.4.1.1.

Skladování CHL a P

4.4.1.2.

Likvidace odpadů vzniklých při nakládání s CHL a P

4.4.1.3.

Pravidla nakládání

4.4.1.4.

Výroba CHL a P

4.4.2.

Havárie, rizika ohrožení znečištění životního prostředí a ochrana zdraví zaměstnanců

4.4.2.1.

Porucha měření za OKP

4.4.2.2.

Porucha měření před OKP

4.4.2.3.

Porucha měření K1, K2, K3

4.5.	Nakládání s odpady

4.5.1.

Plán odpadového hospodářství

4.5.2.

Odpady, které mohou vzniknout ve všech útvarech

4.5.3.

Odpady, které mohou vzniknout jen v určitých útvarech

4.6.	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

5.

Diskuse

5.1.	EMS a porovnání s nejlepšími dostupnými technikami

5.1.1.

Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT

5.1.2.

Porovnání podle referenčního dokumentu BREF

5.1.3.

Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik

6.

Závě

"1.Úvod

1.1. Úvod do problematiky znečištění životního prostředí
Po dlouhou dobu rozvoje lidské společnosti, v podstatě až do zrodu průmyslové revoluce v Anglii na počátku 18. století, nebyla vztahu mezi lidskou aktivitou a otázkami ochrany životního prostředí věnována ani minimální pozornost. Nízký stupeň rozvoje výrobního kapitálu byl spojen s pouze nepatrnými nároky na přírodní zdroje a prostor, který byl využíván pro ukládání vedlejších produktů výroby a spotřeby –odpadů, zcela postačoval potřebám společnosti. Dostupné přírodní zdroje plně uspokojovaly požadavky ekonomických subjektů na jejich kvantitu a kvalitu. Jediným omezujícím faktorem pro využívání přírodních zdrojů byla jejich dostupnost vzhledem k technickým možnostem daného stupně vývoje lidské společnosti. Proto již v tomto období bylo možné identifikovat aktivity, které vedly k úspoře primárních zdrojů, jejichž získávání z přirozeného prostředí bylo spojeno s nadměrnými náklady. Rovněž produkce odpadu nepřesahovala asimilační schopnost přírody, a proto ani této aktivitě nebyla věnována z dnešního hlediska zasloužená pozornost.
Teprve ve spojitosti s hromadným zaváděním strojů do výroby a nahrazením malých manufaktur továrními komplexy dochází postupně ke vzniku regionálních problémů se znečištěním složek životního prostředí. Teprve vědecko-technická revoluce ve druhé polovině 20. století spojená s exponenciálním růstem lidské populace, představuje ten pravý počátek aktivit na poli ochrany životního prostředí ve smyslu, jaký má ochrana životního prostředí dnes. Růst soukromé spotřeby, jež se odráží v množství produkce průmyslového sektoru, má za následek globalizaci do té doby převážně regionálních vlivů na životní prostředí. Lidská společnost si konečně začíná uvědomovat vztah mezi vlastní činností a jevy, které spočívají nejen v degradaci životního prostředí, ale i v poklesu kvality lidského zdraví. Typickým příkladem vazby mezi lidskou činností a jejím vlivem na jednotlivé složky životního prostředí a lidské zdraví, byla situace, která nastala v Londýně v roce 1952. Inverzní ráz počasí vedl k tomu, že spalování černého uhlí domácnostmi zvyšovalo imisní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší (zejména SO2, NOx a prachu), což mělo za následek nárůst onemocnění dýchacích cest a zprostředkovaně rovněž úmrtí přibližně 1500 osob.
V současném světě si lze pouze velmi těžko představit, že by lidská aktivita neměla žádný vliv na prostředí, ve kterém člověk žije, a to i přesto, že se poškození tohoto prostředí může zpětně odrazit na kvalitě jeho života. Smyslem současným aktivit národních i nadnárodních organizací na poli ochrany životního prostředí proto není naprosté zamezení lidské činnosti s negativními vlivy na životní prostředí, ale snaha o nalezení optima mezi lidskou činností vyplývající ze sledování individuálních zájmů a kvalitou životního prostředí, která zaručuje optimální prostředí pro život člověka. Je tomu stejně, jako že „…účelem mytí nádobí není, aby nádobí bylo čisté, ale by se špína zředila na přijatelnou míru.“(1)"

Součástí práce jsou tabulky a grafy o rozsahu cca 8 stran.