1.	Vývoj teorie veřejné volby

2.	Podstata a přístupy k teorii veřejné volby

3.	Aktéři veřejné volby a pravidla hlasování

4.	Kolektivní rozhodování

5.	subjekty politického trhu

6.	Mechanismy veřejné volby

6.1.	Pravidla hlasování

7.	Proces veřejné volby

"Vývoj teorie veřejné volby. Podstata a přístupy k teorii veřejné volby. Aktéři veřejné volby a pravidla hlasování. Kolektivní rozhodování.

Je to forma rozhodování ve veřejné ekonomice. Poměrně mladá vědecká disciplína, která se jako samostatný obor začala rozvíjet po roce 1948. K jejímu rozvoji značně přispěla hospodářská krize 30.let.

Počátky TVV jsou spojeny se jmény A.Bergson – 30.léta min.století a K.Arrow – 50.léta min.století – zabývali se vlastností funkcí společenského blahobytu a zaměřili se na maximalizaci společenského blahobytu.
Základy k TVV položil Josef Schumpeter v knize „Kapitalismus, socialismus a demokracie“ – 1942. Důležitým mezníkem se stala práce Anthonyho Downse „Ekonomic Theory of Democracy“ – 1957, která poprvé nastínila novou vlivnou teorii, podle níž politici navrhují hospodářskou politiku tak, aby vedla k jejich znovuzvolení. Představitelé americké školy (J.Buchanan a G.Tullock) ukázali, jakým způsobem je teoreticky možné určit pravidlo optimální většiny. Ve své práci („The Calculus of Concent“) obhajují princip jednomyslnosti politických rozhodnutí – jednomyslná rozhodnutí nikomu nic nevnucují, takže nevyvolávají žádné náklady.

Teorie veřejné volby:
• reaguje na tržní selhání
• zkoumá podmínky pro efektivní alokaci zdrojů za přítomnosti veřejných statků a externalit
• vede přímo ke studiu netržních procedur
• vychází z veřejného zájmu = zájem společnosti, který je obecně platný a na němž se společnost usnesla, může se měnit v čase nebo v místě
• rozhodnutí je obtížné – co člověk, to názor, proto se národ nikdy nerozhoduje jako celek, ale rozhodují jednotlivci

TVV je významná ve všech oblastech, ve kterých je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen politickým systémem rozhodování. Popisuje mechanismus tohoto rozhodování a upozorňuje na jeho slabá místa. Popisuje jak veřejná správa (vláda) rozhoduje o úrovni daní a společenské spotřeby, o rozsahu transferových plateb, výdajích, regulaci a dalších otázkách. Klade si otázky:
• jak?
• co?
• Pro koho?"

Důležité pojmy jsou zvýrazněny tučně.