"1. PŘEDMĚT A CÍL

Kulturní a sociální antropologie je vědou poměrně mladou. Vznikla jako potřeba na bližší specifikování určitých sociologických problémů, které už nejsou čistokrevně v oblasti zájmu sociologie, někdy na konci minulého století. Jelikož nic není definitivní, nemůžu sem napsat, že k. a s. a. má jeden předmět svého zkoumání, kterého dosáhne jednou metodou. A všechno bych mohl podtrhnout tím, že bych k tomu dodal, že ta jedna cesta k řešení toho pro-blému (nebo těch problémů) je správná. Pochopitelné je, že v antropologii musíme bádat v dimenzích jak časových, tak místních, které si jsou podobné jak vejce vejci. Jedno je však kukaččí a druhé pštrosí. Toto je i nejspíš důvodem, proč zde neuvádím žádnou definici k. a s. a.
Předmět výzkumu k. a s. a. by se dal velmi obšírně shrnout pod asociace, které se vy-baví po vyřknutí slov sociální struktura společností. Pod tímto si můžeme představit tři oblasti předmětu výzkumu: 1) Příbuzenské vztahy a pojmy, které se k tomuto vztahují (různé druhy příbuzenství, monogamie, polygamie, konkubinát, matriarchát, patriarchát ...), 2) Společnost a její prvky (společnost primitivní nebo předliterární, národy přírodní, rod, kmen, náčelník ...), 3) Duchovní život a náboženství (animismus, polyteismus, fetišismus, tabu, rituál, mýtus, kult ...). V minulosti se výzkumníci zajímali o společenství osob primitivních národů, ale postupem času se názor antropologů změnil a v jejich „hledáčku“ se objevily i společnosti nazývané vyspělými. Cílem je zjišťovat (metodou zúčastněného pozorování - způsob provádění vý-zkumu pro antropology typický), jak jsou různé sociální struktury organizovány a jak fungují, jak je společenský systém udržován v dynamické rovnováze v důsledku politických, ekono-mických, příbuzenských a jiných vazeb, které existují mezi hlavními segmenty společnosti, a pomocí kterých specifických mechanizmů jsou kontrolovány skupinové zájmy tak, aby nena-rušovaly stabilitu celkového společenského systému.

2. VZNIK A VÝVOJ

2.1 Vznik
Výzkumy o vzniku člověka a studium mechanizmů biologického a kulturního vývoje a přizpůsobení vedly nejen k dalšímu rozvoji antropologie jako přírodní vědy, ale také přispěly k rozšíření jejího výzkumného záběru o sociokulturní oblast. Ve Velké Británii a Spojených státech se ustanovila obecná věda o člověku, společnosti a kultuře. Jak jsem již výše naznačil došlo k tomu v druhé polovině 19. století.

2.2 Vzájemný vztah k. a s. a.
K možnému rozdílu došlo díky odlišnému pohledu na zkoumanou realitu zejména ve Velké Británii a Spojených státech (antropologií se samozřejmě zabývali i vědci v kontinentální Evropě, ale podle mého názoru mají rozhodující podíl na výzkumu státy ang-losaského světa). I když obě antropologické velmoci spojuje tradiční objekt výzkumu - preli-terární společnosti a jejich kultura, odlišnosti se projevují i při chápání slova kultura a z toho vyplývající preferování určitého pojmu. Anglická sociální antropologie upřednostňuje pojem společnost a klade důraz na studium hodnot, institucí a zvyků v kontextu sociální struktury. Oproti tomu americká kulturní antropologie považuje za centrální kategorii široce chápaný pojem kultura. Ten je používán k označení všech lidských jevů, které se nevztahují k vývoji člověka, ale k artefaktům (jakýkoli materiální předmět zhotovený, pozměněný nebo upravený lidskou činností v souladu s normami určité kultury), sociokulturním regulativům a idejím sdílených členy určité společnosti. Z toho vyplývá, že tento dvojí způsob chápání vede k jinému typu analýzy a k jiné interpretaci společensko-kulturních jevů."

Práce neobsahuje obrázky a přílohy, na něž se v textu odkazuje.