"Úvod

Předmětem této práce bude náhled na individuální sociální práci z pohledu zahraničních autorů. Budu čerpat ze tří knižních titulů německy píšících autorů (Kaller, Stimmer, Wolf). V průběhu bych chtěla provádět srovnání s panem Oldřichem Matouškem, co se týče pohledu na individuální sociální práci.

2 Metody sociální práce dle Paula Kallera

Rozhodla jsem se na úvod uvést kompletní definici metod sociální práce jako celku z knihy Paula Kallera, protože pohled německého autora, který se (na rozdíl od nás) orientuje v systému německých sociálních služeb, je neopomenutelný. Tento úvod se mi zdá být důležitý pro pochopení komplexnosti německé sociální práce.

Metody sociální práce obsahují pracovní a praktické postupy vztahující se k sociálně pedagogické a sociální praxi, ale také metody praxe a metody intervence. Autor rozlišuje primární (sociální pomoc jednotlivci, sociální skupinová práce, sociální komunitní práce) a sekundární metody sociální práce (např. správa a organizace, výzkum, poradenství v praxi, supervize). Přestože přístupy k rozvoji metodologie sociální práce byly v Německu hledány již ve 20. letech, ke skutečnému vývoji metod dochází po 2. světové válce, a to především na základě amerických metod a nepřímo také díky převzetí metodiky z jiných zemí, jako jsou Nizozemsko, Izrael a Švýcarsko. Metodika samozřejmě bude patřit ke klíčovým oborům profesionalizované práce. Tuto etiologii je třeba rozlišit v závislosti na historii každé z těchto tří metod, které nevznikaly jako celek na společném základě ve stejné době, ale z různých pramenů, jejichž počátky se objevovaly v různých časových obdobích, rozvíjeli se v delším historickém průběhu až ke sjednocení k praktickému užití v sociální práci. V metodice pracovního procesu jsou všechny tři způsoby práce vzájemně provázané, a v tomto vzájemném propojení odrážejí:

1. Základní systém hodnot, demokratické a rovnocenné hodnoty, jako je svoboda, lidská důstojnost, rovnost, solidarita, apod. (V přirovnání k České republice by se jednalo především o Listinu základních práv a svobod, která je zakotvena v Ústavě ČR. Myslím, že mohu říci, že pro německou i českou sociální práci by mohl být tento bod bodem společným).

2. Principy sociální práce, které jsou realizovány jako základní hodnoty na pracovišti a reálné a konkrétní pracovní situace, jako sebeurčení klientů, důvěrnost a mlčenlivost, individualizace, aktivizace a mobilizace klientů, atd.

3. Profesionální přístup v pomáhajícím vztahu a jeho kritéria, jako je přijímání, neodsuzující chování, vnímání zájmů klientů, atd. (Opět přirovnání: bod 2. a 3. by se dal u nás přirovnat k Etickému kodexu. Etický kodex má samozřejmě pro své potřeby vytvořena i německá sociální práce – některé profesní kodexy jsou dokonce mezinárodní, avšak základní prvky by se neměly příliš lišit)

4. Procesní kroky a fáze procesu: shromáždění výsledků výzkumů, diagnostické shrnutí, léčebný plán a prognóza, vedení či změny v léčení - realizace alternativních postupů, hodnocení pracovního procesu a jeho výsledků. (Zde už se jedná o popis činnosti sociálního pracovníka)

5. Individuální vědecké základy a výsledky jsou následně různě metodicky a specificky diferencované a zdůrazňované ve všech třech typech pomoci (Následná výzkumná činnost)"

Katedra metod sociální práce.