"Sámova říše (623-658)
- západoslovanský vojenský kmenový svaz, jádro na jižní Moravě, v čele franský kupec Sámo
- obyvatelé: usedlí zemědělci, zruční řemeslníci
- opevněná hradiště s kamennými hradbami a valy, vodním příkopem, byla na vyvýšeninách nebo u řek
- vojenská demokracie → nutnost soudržnosti, společné vojsko, jediný velitel
- ohrožení vnějších nepřátel: na východě – nájezdy kočovných Avarů z asijských stepí, po vítězství nad nimi Sámo zvolen králem (vojenským kmenovým náčelníkem)
na západě – střetnutí s Franky, protože Sámo odmítl
poskytnout náhradu za oloupení kupců a podřídit se králi Dagobertovi I.
→ bitva u Wogastisburgu r. 631, Dagobertova vojska poražena po 3 dnech
- po Sámově smrti rozpad říše
- víc než 150 let je území beze zpráv, poté zprávy z franské Kroniky Fredegara (Historia Francorum)

Velkomoravská říše (833-906)
- nejstarší raně středověký západoslovanský stát (1. pol. 9. st.) – na dolním toku Moravy
- základ – 2 knížectví, moravské (Mojmírovci) a nitranské (kníže Pribina)
- jihomoravská oblast, později Čechy, Slezsko, až po Krakov a Podunajskou nížinu
- neustálé nebezpečí vpádu vojsk ze západu (vojska franské říše, později východofranské)
- hospodářství: vhodné podmínky pro zemědělství – obilí, pícniny, vinná réva
- řemeslná výroba: železné nástroje, zbraně šperky
- obchodní styky s Franky a Byzanci, vývoz kůže, kožešin, stříbra, vosku, dovoz soli, koření, jantaru…
- společnost: bohatství a privilegia velmožů, svobodní bojovníci, rozdíly v majetku, knížata a velmoži x otroci a nevolníci
- rozlehlá hradiště: Staré Město u Uherského Hradiště (Velehrad), na Valech
u Mikulčic, na Pohansku

Mojmírovci – 1. dynastie
- Mojmír I. – schopný panovník, 831 přijal křest v bavorském Pasově (pronikání křesťanství k Slovanům původně ze západu), mírové vztahy s Franky, 833 konflikt s nitranským knížetem Pribinou → připojeno území Nitry a Pribina ve vyhnanství, v boji s Moravany zabit, nástupcem syn Kocel"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ