" I. Postindustriálni společnost jako společnost masová
Dnešní společnost je častována mnohými přízvisky. Sociologie například hovoří o společnosti postindustriální. Co si pod tímto pojmem máme představit?
Vyjdeme-li z etymologie slova je patrné, že termín postindustrální společnost navazuje na termín industriální společnost, tedy společnost moderní, který se zdá být pro pojmenování současné společnosti v mnohém nedostatečný a tudíž překonaný.
Teorie postindustriální společnosti představuje nový typ sociologického myšlení, které svým pesimistickým laděním reflektuje vystřízlivění z nadšení nad úspěšným vyřešením existenčních problémů prostředky společnosti moderní. Naopak se vynořily problémy nové ( například demografická a ekologická krize nebo ztráta hodnotové orientace jedince), které souvisejí především s chováním postindustriální jako společnosti MASOVÉ. Tento rys dnešní společnosti se ještě zvýrazňuje procesem globalizace, který výrazně podporují prostředky masové komunikace, zvláště televize.
Jaký je reálný vliv tohoto masmédia v probíhajícm procesu globalizace světového společenství? Podílí se televize výrazně na uniformizaci různorodých kultur a na nivelizaci osobního vkusu? Je dopad účinků hromadné komunikace nadhodnocen či naopak jsou kritické hlasy o škodlivosti jejich masového působení pouhým projevem staromilectví? Takové otázky jsou neustále přetřásány v tisku i v literatuře, vyjadřují se k nim různí experti i náhodní chodci v různých anketách a často je zpracovávají studenti ve slohových pracích. Už to samo o sobě je potvrzením hypotézy o nemalém vlivu prostředků hromadné komunikace na stav dnešní společnosti. Proč je tento vliv tak významný pochopíme, když analyzujeme postindustriální společnost jako společnost masovou.

II. Charakteristika masové společnosti
Masová společnost je produktem široké demokratizace společnosti díky prosazení principu rovnosti na straně jedné a výsledkem obrovského vědecko-technickému rozvoje následujícího po průmyslové revoluci na straně druhé, který doprovázený nutnými procesy centralizace společnosti a překonáváním regionálních rozdílů přispěl k odstranění velkého množství rozdílů ve společnosti. Požadavek rozhodování většiny v demokratické společnosti a potřeby generalizovaného trhu dále posílily tendenci moderní společnosti k homogenizaci, tedy k postupnému sjednocování na základě stírání vzájemných odlišností.
Masová postindustriální společnost je tudíž vnitřně nepříliš různorodá, což však neznačí, že vylučuje sociální stratifikaci. Jejími charakteristickými znaky jsou podle Kellera centralizace moci, organizace sociálního života podle vzoru masové výroby zboží a převaha kvantity nad kvalitou. Z toho plyne potření individuálního přístupu, jedinec nemůže chod masové společnosti téměř vůbec ovlivnit.
Je zachováván neosobní princip nahraditelnosti každého, což vede k pocitům odcizení člověka nejen systému, který nemůže kontrolovat, ale i k odcizení mezi lidmi navzájem. Jedinec ztrácí pocit identifikace se společností, která ho přesahuje, proto se raději uzavírá do světa konzumu nebo hledá novou identifikaci fanatickou angažovaností v hnutích různého zaměření, která mu nabídnou přijatelné východisko z jeho problémů. Obě řešení nejsou nejštastnější, neboť první vede k prohlubování ekologické krize a druhé k různým formám ideologické závislosti, jejíž následky jsme v tomto století už dostatečně pocítili.
Masová společnost tedy nevzbuzuje příliš příznivý dojem. Nutno se ještě zamyslet nad podílem masové komunikace na tomto stavu společnosti."