"Jean Monnet
(1888 - 1979)
Francouzský politik, "Otec Evropy", bez kterého by nevznikla Evropská společenství. Po osvobození Francie se Monnet stal komisařem pro obnovu francouzského hospodářství. Brzy pochopil, že k této obnově nemůže dojít bez současné obnovy Německa, kde však musí být neutralizovány militaristické tendence. Došel k závěru, že nejlepším řešením bude společná kontrola nad strategickými surovinami, jako byly uhlí a ocel. Proto navrhl francouzskému ministru zahraničních věcí Robertu Schumanovi předání kontroly nad těmito odvětvími společným evropským institucím. Schuman tyto návrhy přijal a zahrnul je do své deklarace. O rok později byla podepsána Pařížská smlouva, na jejímž základě vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Monnet nebyl vedoucím politickým představitelem, přesto však dokázal prosadit svou koncepci poválečného uspořádání Evropy. Bez něj by dnešní Evropa nebyla taková, jaká je. Byl to Monnet, kdo navrhl základní instituce integračních struktur a byl to on, kdo prosadil integrační princip. Tento princip spočíval v určité posloupnosti - nejdříve vytvořit společné struktury v určitých oblastech, potom je rozšířit na oblasti další. Postupně mělo docházet k přesouvání národní suverenity z jednotlivých oblastí na nadnárodní instituce. Tato metoda je často označována jako funkcionalistická, neboť jednotlivé kroky nejsou cílem samy o sobě, nýbrž vedou k dosažení konečného záměru. Tímto cílem byla integrovaná a sjednocená Evropa, která už není schopna vstoupit do válečných konfliktů jednoduše proto, že sdílí společné nadnárodní zájmy.

Jacques Delors
(1925)
Francouzský ekonom a levicový politik. Jeho dekáda v čele Komise patřila k nejdůležitějším v celé historii Evropských společenství. Během jeho úřadování došlo k převratným změnám jak uvnitř ES, tak i v mezinárodní politice. Delorsova Komise iniciovala Jednotný evropský akt (1986), kterým se završilo budování jednotného evropského trhu. Díky JEA se zavedlo poprvé v historii ES hlasování kvalifikovanou většinou, zvýšily se rozhodovací kompetence Evropského parlamentu i kompetence Evropské komise na úkor členských států v hospodářské a sociální politice. V roce 1987 Komise připravila tzv. "Delorsovy" balíky, které reformovaly rozpočtovou politiku, společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy. V roce 1988 Delors zahájil kampaň za vytvoření Evropské měnové unie (EMU) a poté podpořil snahy Německa a Francie i na vytvoření politické unie. Tyto snahy vyústily v Maastrichtskou smlouvu (1992). Komise se stala pod vedením Delorse jakýmsi motorem evropské integrace, kdy už sama začala navrhovat další integrační kroky a body jednání. Během Delorsovy dekády došlo k převratným změnám, které značně přiblížily fungování ES k představě jejich zakladatelů. Evropská unie začala připomínat federální uspořádání. Sám Delors vyznával Monnetovu zásadu, že ekonomická spolupráce povede i ke spolupráci politické. Proto nechal vypracovat Bílé knihy, jež mapovaly přetrvávající potíže a vyjmenovávaly kroky vedoucí k jejich odstranění. Ve věci evropské integrace dosahoval Delors mezi jednotlivými politickými aktéry také kompromisů. Používal metodu neformálních domluv a dohod. Sám se osvědčil jako výborný vyjednavač a diplomat, který měl jediný cíl: posílit Evropskou unii."

všb-tuo

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ