1.

Úvod

2.	Obecná charakteristika

2.1.

Záchvaty

2.2.

EEG nález

2.3.	Co dělat při epileptickém záchvatu

3.	Léčení epilepsie

3.1.	Neurochirurgická léčba

4.	Pozorování

5.

Závěr

"2.2. EEG nález

Pro vyšetření pacienta a pro definitivní stanovení diagnózy je EEG nezbytným prostředkem. Odchylky záznamu člověka postiženého epilepsií během záchvatu od člověka zdravého jsou známy již delší dobu. Přičemž je jasné, že při rutinním vyšetření se jen výjimečně s epileptickým záchvatem setkáme. Ve většině případů tedy diagnóza závisí na nálezu EEG v intervalech mezi záchvaty. U postižených se v této době mohou vyskytovat různé abnormální výboje. Tento fakt je velmi důležitý i když u 20 – 30 % jsou tyto nálezy v mezích normy.
Sledování epileptického záchvatu je velmi náročný úkol. Souvisí to s křečovými a jinými projevy postiženého. Proto se obvykle sleduje předem připravovaný záchvat, vyvolaný uměle pomocí léků, nejčastěji Cardiazolu.
Z výše uvedených výzkumů bylo zjištěno, že již několik dní (a ještě výrazněji několik vteřin) před záchvatem typu grand mal se v záznamu objevují tzv. beta vlny (o veliké frekvenci), přičemž jejich amplituda (odchylka od normálu) se neustále zvětšuje.
Vlastní záchvat se pak na EEG záznamu projevuje abnormální frekvencí elektrických vln vysílaných mozkem.
Příklad záchvatu grand mal a porovnání jeho záznamu se záznamem zdravého člověka naleznete v příloze.

2.3. Co dělat při epileptickém záchvatu

Velký epileptický záchvat (grand mal) obvykle ustává sám od sebe během 1-3 minut. Vypadá obvykle velmi hrozivě, avšak přesto není životu nebezpečný. Ve většině případů není nutné volat lékaře, pokud víme, že má osoba epilepsii a podobné záchvaty se u něj vyskytují. Jedná-li se však o první záchvatový stav tohoto druhu, je lékařská pomoc nutná již proto, že by mohlo dojít k záměně záchvatu epileptického s jiným záchvatovým stavem, jehož průběh by mohl být pro člověka nebezpečný. Teprve když velký záchvat spontánně neustoupí do 3-5 minut, je třeba podniknout opatření k jeho zastavení.
Laická první pomoc při velkém epileptickém záchvatu:
• uložit osobu do vodorovné polohy na lůžko nebo na zem a uvolnit oděv, zejména u krku.
• Osobu je třeba co nejrychleji dopravit do bezpečí, kupř. z dosahu silničního provozu, z vody apod. a odstranit z jejího bezprostředního okolí veškeré předměty, o které by se mohla při křečích zranit (nábytek, ostré předměty apod.).
• Pokud při záchvatu osoba silně sliní, je třeba otočit její hlavu na stranu tak, aby mohly sliny z úst volně odtékat a zabránilo se tak riziku jejich vdechnutí. Totéž platí i o zvracení, které se může někdy objevit při záchvatu nebo těsně po jeho odeznění.. Polohování osoby v záchvatu (v křečích) může být někdy obtížné. Nikdy nepoužívejte násilí k dosažení optimální polohy. "

Čistý text dosahuje cca 11 stran. Práce obsahuje tabulku a grafiku.
V textu chybí velké množství čárek.
Práce odkazuje na přílohy, které však nejsou její součástí.
Seminární práce z Biologie, Gymnázium Koryčanské paseky, Rožnov pod Radhoštěm.