"1. Rušení nočního klidu dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Rušení nočního klidu se podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů řadí mezi tzv. přestupky veřejného pořádku. Zákon vymezuje tyto přestupky jako neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, porušení nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení, znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení či zanedbáni povinnosti úklidu veřejného prostranství, úmyslné zničení, poškození, znečištění nebo neoprávněně odstranění, zaměnění, pozměnění, zakrytí nebo přemístění turistické značky nebo jiného orientačního označení, porušení podmínek uložených na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice, zakrytí obličeje způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím identifikaci návštěvníka před zahájením organizovaného sportovního utkání, v jeho průběhu nebo při jeho zakončení, poškození nebo neoprávněně zabrání veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení či neoprávněně založení skládky nebo odkládání odpadků nebo odpadů mimo vyhrazená místa.
Za každý z těchto přestupků veřejného pořádku může být uložena pokuta do maximální výše 50 000Kč, v některých případech dokonce zákaz pobytu. Na rušení nočního klidu se vztahuje maximální výše pokuty 5000Kč.
Zákon ustanovuje, že „dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím vydaným na základě obecně závazné vyhlášky stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.“
 
1.1 Historie rušení nočního klidu, vývoj a vznik samosprávy a jejích právních předpisů
Noční klid není výdobytkem moderní doby. Už za vlády Jana Lucemburského existovali tzv. ponocní, kteří se mimo jiné starali i o kontrolu dodržování nočního klidu. Během letního času, tedy od 1. 3. do 31. 8., byla pracovní doba ponocných od 11 hodin do 2 hodin, během zimního času, tedy od 1. 9. do 28./29. 2., od 10 hodin do 3 hodin. O tuto pozici se mohli ucházet strážníci a vysloužilí vojáci. V současnosti zastávají obdobnou práci policisté „pochůzkáři“, funkce ponocného se objevuje již pouze jako turistická atrakce či folklórní tradice.
Ačkoliv je vymezení nočního klidu v současnosti v kompetencích zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, § 47, „je věcí obcí, jak a zda vůbec dobu nočního klidu vymezí. Ústavní soud toto vymezení v rámci obecní samosprávy považuje za užitečné a zvyšující právní jistotu.“ Proto je vhodné zaměřit se v rámci historie rušení nočního klidu také na vývoj a vznik samosprávy a jejích právních předpisů.
Počátky územní správy na našem území lze datovat do roku 1848. První zákon, který se touto problematikou zabýval, byl zákon č. 170/1849 ř. z., prozatímní obecní zřízení, později nahrazený zákonem č. 18/1862 ř. z., jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní. Zákon byl prováděn tzv. obecními zřízeními, která umožňovala „obcím vydávat nařízení v mezích zákonů pro území své obce v oboru policejním (veřejný pořádek), pokud nebyla příslušná oblast vyhrazena jiným úřadům“."

Součástí práce je menší schéma.