"Listopad 89 způsobil svobodné publikování, rázem bylo registrováno kolem 2000 nakladatelů. Podařilo se vydat vše nejpodstatnější z exilové a samizdatové literatury. Nejprodávanějšími tituly se stalo zakazované komerční čtivo - Rodokapsy, Večery pod lampou, Harlequin. Literatura se rozdělila na tradičnější a realističtější literaturu označovanou jako novoklasicistická. A novoklasický proud nazývaný experimentální byl přiřazován k postmoderně. Postmoderna je skeptická a individualistická, reálný svět není často vůbec důležitý. Moderna, avantgarda chtěla spojit uměleckou svobodu a imaginaci s jednoznačnou ideologií, s představou, jak dosáhnout pokroku a zachránit svět - všechny varianty ztroskotaly. Podobně jako v 60. letech mají pro soudržnost značný význam obnovené i nově vzniklé literární časopisy - Literární noviny - kultivovaný týdeník pro náročné čtenáře, Tvar - vzniklý z bývalého Kmene, ostřejší a názorově mladší, Revolver Revui, Iniciály, Analogon.

Poezie a významní představitelé
Střední a zejména starší básnická generace se nemísí do časopisecky programotvorných sporů. Z pohledu čtenáře i z hlediska kvality tvorby převažuje vliv a význam těchto autorů. Čtenářům se zpřístupnila díla 20 let zde oficiálně nevydávaná. Většina z těchto žijících klasiků v krátkém a neklidném čase po listopadu 89 novou sbírku nedokončila nebo nevydala.

Ivan Jelínek (1909 - 2002)
- básník a prozaik
- narodil se v Kyjevě, vystudoval práva
- před válkou pracoval v Brně jako redaktor Lidových novin, později přešel do redakce pražského Radiožurnálu, kde měl na starosti zahraniční vysílání
- roku 1939 emigroval z protektorátu Čechy a Morava na Západ, od počátku 50. let až do důchodu byl kulturním redaktorem českého vysílání BBC

- významnou roli hrají v celé Jelínkově tvorbě mytologická témata (např. starořecká a indická), která autor přetvořuje do vlastních mýtů a reaguje tak na skutečnost kolem sebe. První Jelínkovy sbírky také obsahují příležitostné básně, inspirované např. jugoslávským jihem, kam Jelínek jezdil jako student, a později i traumatickými politickými událostmi konce třicátých let. Jelínek už v období před válkou nacházel inspiraci zejména ve zpěvnosti moravské lidové písně, obdivoval dílo Františka Halase a upoutal ho český poetismus a surrealismus.

- před druhou světovou válkou vydal Ivan Jelínek v Československu tři básnické sbírky: Světlo a tma, Kořist, Perletě (1933)

- v letech 1938 - 1960 vydal Ivan Jelínek pět básnických knih, z nichž některé vyšly v Československu, jiné v exilu: Básně 1938 (1944), Naše noviny, Londýn (1944), Kudy II (1946), Básně 1939 - 1945 (1946)

- od roku 1970 vydal 9 sbírek lyrické poezie, desátá sbírka Letohrad, která měla roku 1970 vyjít v pražském nakladatelství Mladá fronta, byla zakázána. Jde o neobyčejně rozmanitý záznam autorových zážitků.
- v roce 1944 vydal prozaické vzpomínky Jablko se kouše a autobiografický román Potápěči.




Zdeněk Rotrekl (1920)
- básník křesťanské orientace, prozaik, literární esejista, autor rozhlasových her. Narodil se v Brně, studoval gymnázium poté filozofii a historii na Masarykově univerzitě v Brně, je zakladatelem a členem Syndikátu novinářů ČR.
- na oficiálním fóru spisovatelů na Dobříši ostře vystoupil proti komunistickým snahám o cenzorské zásahy do vydavatelské činnosti. To mu po únoru 1948 vyneslo vyloučení ze všech funkcí i ze studií, o rok později byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti provazem. Rozsudek byl změněn na doživotí. V roce 1968 byl redaktorem lidoveckého kulturního časopisu Obroda. Spoluzakládal sdružení bývalých politických vězňů K 231, jeho tvorbu legalizoval až rok 1989."