"2. Vývoj bezpečnostních rizik v letecké dopravě
Letecká doprava představuje jeden z ekonomicky a časově nejefektivnějších způsobů přepravy osob nebo nákladu na větší vzdálenosti. Na rozdíl od jiných druhů dopravy je letecká doprava rychlá, pohodlná a stále je to mnohdy jediná možnost, jak dopravit osoby a náklad na místa, která jsou pro neexistenci dopravní infrastruktury jinými dopravními prostředky buď zcela nedosažitelná, nebo dosažitelná jen velmi obtížně. V průběhu posledního století můžeme sledovat dynamický rozvoj letecké dopravy. Avšak ani tento vývoj nebyl zcela bez problémů, negativně jej ovlivňovaly letecké nehody, z nichž některé dokázaly vždy na určitou dobu poškodit image letecké dopravy jako celku. V tomto kontextu je hlavním problémem, že laická veřejnost příliš nerozlišuje, zda nehoda byla způsobena technickou poruchou, lidským selháním, negativním souběhem klimatických jevů či příčinou zcela nezávislou na výše uvedených skutečnostech, například teroristickým útokem (Bína, Žihla, 2011).
Letecká nehoda, respektive její negativní mediální obraz, je vždy spojena s velmi vážnými důsledky. Riziko leteckých nehod je dnes možné minimalizovat díky pokroku v konstrukci letadel, rozvoji navigačních systémů a mnoha dalším faktorům; přesto je nelze zcela vyloučit, a tak stále ve světě k leteckým nehodám dochází. Podle statistik je letecká doprava nejbezpečnějším způsobem přepravy, avšak informace o leteckých nehodách patří v médiích vždy mezi hlavní zprávy. To je dáno především specifiky leteckých nehod, které jsou často spojeny s velmi dramatickými okolnostmi (smrt většího množství lidí za výjimečně drastických podmínek). I přes tuto skutečnost se počet leteckých nehod dlouhodobě stále snižuje a je ve srovnání s jinými způsoby dopravy výrazně nižší; nezřídka však můžeme být svědky snahy o zneužití leteckých katastrof k různým mediálním kampaním. Tento fakt lze z psychologického hlediska poměrně snadno vysvětlit. Jedeme-li například autem, je sice statistická pravděpodobnost nehody několikanásobně (až řádově) větší než v letadle, nicméně můžeme ve většině případů nehodu či její důsledky sami ovlivnit (vyhnout se nárazu vyjetím mimo vozovku, zvolit, kterou částí vozu narazíme, chrání nás airbagy a konstrukce vozu optimalizovaná deformačními zónami). Navíc nehody, při kterých zahynou všechny osoby jedoucí ve vozidle, jsou relativně řídké (Ministerstvo dopravy ČR, 2012).
Naopak, jak vyplývá z analýzy leteckých nehod (Bína, Žihla, 2011), je u nich šance na přežití výrazně nižší. Ovšem musíme vzít v úvahu, že každoročně zahyne jen v ČR na silnicích kolem tisíce osob (počty se naštěstí v posledních letech snižují) a několikanásobně víc se jich těžce zraní, a to s mnohdy s fatálními důsledky pro další život a s devastujícími dopady na ekonomickou situaci, partnerské vztahy i další oblasti života. Z tohoto porovnání jednoznačně plyne, že letecká doprava je v tomto kontextu nejbezpečnějším způsobem dopravy vůbec."

Součástí práce jsou grafy, fotografie nebo mapy o rozsahu cca 14 stran.