"Hrabě Monte Cristo – Alexandre Dumas

Obsah díla:

Tento román začíná dne 24. února 1815, kdy nákladní loď Faraon přijíždí do Marseille. Na této lodi se plaví i hlavní hrdina tohoto románu Edmond Dantes. Loď přijíždí po zastávce na ostrově Elba, kde v tuto dobu přebýval vlády zbavený Napoleon Bonaparte. Mladý Dantes, jako vrchní kormidelník na lodi Faraon, po smrti svého kapitána přebral jeho místo. Tím na Dantese padla povinnost splnění poslední vůle jeho kapitána, a to bylo předat na ostrově Elba jakýsi balíček vrchnímu maršálkovi. To samozřejmě splnil, ale od maršálka dostal dopis, který měl předat do Paříže nějakému panu Noirtierovi. Nebýt tohoto osudného dopisu, určitě by měl ani ne devatenáctiletý Edmond šťastný život. Ale k tomu se musím postupně dostat. Edmond měl v Marseille veškeré své příbuzenstvo, snoubenku Mercedes a svého otce. Ve svém okolí měl však také několik nepřátel, o kterých sám nevěděl. Byli jimi katalánec Fernand Mondego, který byl také zamilovaný do Mercedes, ale ta dala přednost Edmondovi, a pak účetní na lodi Faraon, kterého štvaly Dantésovy úspěchy v profesi. Tento účetní se jmenoval Danglars. Problém byl, že Danglars viděl, jak mu vrchní maršálek předával jakýsi dopis. A to ve vládnoucím roajalismu nebylo zrovna nejlepší, aby věděly úřady. A tak ti dva naštvaní na Dantese sepsali udavačský dopis, že je Edmond Dantés bonapartistický agent: „Přítel trůnu náboženství uvědomuje pana královského protektorátora, že jistý Edmond Dantés, vrchní kormidelník na lodi Faraon, která dnes připlula ze Smyrny po zastávce v Neapoli a Porto Ferrajo, dostala od Murata dopis pro Uchvatitele a od Uchvatitele dopis pro bonapartistický výbor v Paříži.
Důkaz jeho zločinu podá jeho zatčení, protože dopis se najde buď u něho, nebo u jeho otce, nebo v jeho kajutě na lodi Faraon.“

Tento udavačský dopis tito dva spiklenci poslali státnímu žalobci Villefortovi. Ten dal Edmonda zatknout a nechal si od něj předložit ten údajný dopis, který měl předat Dantes do Paříže. To, co spáchal Edmond Dantes nebylo žádným velkým zločinem, protože jednal v poslední vůli svého kapitána. Villefort ale zjistil, komu je dopis adresovaný, a to byl pro Dantese konec. Tím příjemcem toho dopisu měl být pan Noirtier, což byl zarytý bonapartista, ale hlavně otec Villeforta. Villefort dopis spálil a nechal Dantese uvěznit na ostrově If. Edmond se ve vězení téměř zbláznil, mnohokrát si chtěl vzít život, až jednou se začala dlaždice jeho kobky pohybovat. Z vedlejší cely se k němu prokopal další vězeň, stařičký Abbé Fária. To byla pro Dantese nová krev do žil. Abbé ho začal učit všemu, co uměl. A nebylo toho málo. Spolu pak kopali šachtu ven z pevnosti If. Jednoho dne Abbé Fária zemřel. Ale ještě než zemřel, odkázal Dantesovi své tajemství. Řekl mu, kde se nachází obrovský poklad, po dávném Italském rodu. Když dozorci zjistili, že je Abbé mrtvý, zašili ho do rubáše, Dantes pak vyndal mrtvého Fáriu z pytle, odtáhl ho do své cely, tam ho položil na postel a sám pak šel a zašil se do Fáriova rubáše. Přišli dozorci, vzali pytel, vynesli ho z pevnosti If a shodili ho z útesu do moře. Edmond se dostal z pytle a plaval na nejbližší ostrov. Přežil."

Součástí práce jsou podobizny autorů.