"1 SCHIZOFRENIE
V mezinárodní klasifikaci nemocných je toto onemocnění označeno F20- F29. Zahrnuje schizofrenii, schizofrenické poruchy, poruchy s bludy. Výskyt choroby se v jednotlivých zemích příliš neliší a dosahuje 7-14 diagnostikovaných na 100000 obyvatel . Je to duševní onemocnění, které se vyznačuje poruchou myšlení, vnímání, plochou emotivitou a narušenou schopností adekvátně se chovat a jednat.
1.1 Příčiny vzniku a prevence schizofrenních onemocnění
Příčiny vzniku schizofrenie zůstávají, i přes značný pokrok ve výzkumu , ne zcela kompletně objasněny. V současné době se mezi příčiny onemocnění řadí dědičnost a řada rizikových faktorů, které vstupují do vzájemných interakcí. Těmito faktory jsou: onemocnění spojené s poruchami funkcí centrálního nervového systému, komplikace předporodní a poporodní ( infekce, nedostatek kyslíku), drogový návyk a faktory sociální. Sociálními faktory rozumíme stresy spojené se sociálně ekonomicky nepříznivou situací. V současné době není známa primární prevence schizofrenních poruch. Důležitá je sekundární prevence, která se zaměřuje na prevenci dalšího prohloubení onemocnění.
1.2 Příznaky schizofrenních onemocnění
Schizofrenní onemocnění u mužů začíná zpravidla mezi 15. a 25. rokem. U žen je tomu mezi 25. a 35. rokem . I když jsou známy základní příznaky, nikdy není diagnostika tohoto onemocnění jednoduchá. U nemocných se setkáváme v různých fázích nemoci s řadou poruch , zasahujících mnoho psychických funkcí. V prvních fázích onemocnění bývá často přítomna nespavost, vztahovačnost, podrážděnost, poruchy pozornosti, paměti, neschopnost plánovat a řešit různé úkoly. Různé kombinace těchto příznaků ústí v depresi a ataku psychotické epizody. Nemocný se postupně izoluje od okolí a přivolává si někoho, s kým by hovořil. Postupně s hlasy hovoří v neprospěch reálných kontaktů. Situace spěje k tomu, že následně nedokáže rozpoznat, zda jsou skutečné. S postupem času se násobí, nedokáže je eliminovat ani ovládat . Z hlediska dalšího postupu při diagnostice i léčbě je důležité rozlišovat příznaky na pozitivní a negativní. Přítomnost pozitivních příznaků ( halucinace, bludy, dezorganizace v myšlení ) jsou nejčastější příčinou hospitalizace nemocného. Negativními jsou označovány příznaky ochuzení řeči a myšlení, apatie, ztráta motivace, sociální izolace. Výskyt jednotlivých příznaků se v různých časových úsecích může kombinovat, či může jeden dominovat."