"Vrchní soudy máme v ČR dva a to v Praze a v Olomouci. Tyto rozhodují především o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutí krajských soudů, jde zejména o nejzávažnější trestné činy, obchodní spory a insolvenční řízení. Oba dva soudy mají široké pole působnosti: Pražský vrchní soud má působnost pro Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem a Krajský soud v Hradci Králové. Vrchní soud v Olomouci pak pro Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě.
3.4 Krajské soudy
Krajských soudů máme v České republice sedm, a to v: Praze , v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Plzni, v Českých Budějovicích, v Brně a v Ostravě. Tyto soudy mají základní funkci v rozhodování opravných prostředcích proti rozhodnutí okresních soudů, dále také řeší obchodní věci, spory o ochraně osobnosti či nejzávažnější trestní činy.
3.5 Okresní soudy
Jsou to základní články soustavy soudů v České republice. V ČR máme celkem 86 okresních soudů. Tyto soudy rozhodují v občanskoprávních řízeních, v trestních řízeních I soukromoprávních řízeních.


































4 Ústavní soud
Je orgánem státu, který chrání ústavnost. V Ústavě České republiky jsou zakotveny jeho kompetence a postavení .Ústavní soud sídlí v Brně. Ústavní soud nepatří do soustavy soudů v ČR. Základními povinnostmi tohoto soudu je chránit zájmy a svobody obyvatel a ústavnost, které vyplívají z ústavy a listiny základních práv a svobod a jiných zákonů České republiky. Ústavní soud musí vystupovat jak garance výkonu státní moci. Ústavnímu soudu přísluší mnoho kompetencí zejména rozhoduje v otázkách volebního práva a posuzování mezinárodních smluv.

Ústavní soud se skládá z 15 soudců, ti zasedají ve tříčlenných senátech v počtu čtyř nebo v plénu. V některých případech může být určitý případ svěřen do rukou jednotlivých soudců. Jde například o odmítnutí návrhu, kvůli jeho opoždění nebo nepřípustnosti. Soudce do pozice ústavního soudce jmenuje president republiky a to se souhlasem senátu na dobu 10 let, mandát může být po 10 letech obnoven. Mimo to ještě president republiky jmenuje předsedu a místopředsedy ústavního soudu, ty vybírá z kandidátů a to soudců ústavního soudu.

Soudce ústavního soudu musí pro to aby mohl být zvolen splňovat určitá kritéria. Především musí být starší 40 let a musí být bezúhonným občanem České republiky. Dále musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a 10 let praxe v právnickém oboru,ale nemusí striktně jít o soudce obecného soudu. Důležitou podmínkou je I to, že kandidát nesmí být členem žádné politické strany či hnutí. Soudce se do funkce dostává složením slibu, který podá do rukou prezidenta. Cituji slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.“.

Aby mohl být soudce ústavního soudu nezávislý na moc výkonné, slouží mu k tomu imunita, proto soudce ústavního soudu nemůžou být trestně stíháni bez souhlasu senátu. K zadržení soudce dojít může ale pouze v případě, že je zadržen přímo při činu. O tomto skutku musí být neprodleně informován předseda senátu a ten rozhoduje co dál. Buď rozhodne , že soudce bude propuštěn na svobodu a nebo musí do 24 hodin odevzdat soudce příslušnému soudu. Jestli-že senát nedá souhlas ke stíhání ústavního soudce, pak je jeho stíhání navždy vyloučeno.


5 Praktická část I.
5.1 Soudní moc
Soudní moc je vykonávána jménem republiky nezávislými soudy., které musí rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Soudní moc je jednou ze tří mocí v České republice. Každá moc jedná naprosto samostatně. Tato moc je uplatňována při ochraně práv v občanskoprávním řízení, při trestněprávním řízení v otázkách viny a trestu.
5.2 Soudní řízení
Taková to řízení probíhají jen a pouze u soudu. Soudní řízení jsou až na vyjímky veřejné. Postavení účastníků v ústním provedení je vždy rovné. Soudní řízení končí rozsudkem a ten je vždy veřejný.
1) Konstitutivní rozhodnutí- jde o rozhodnutí, které může zakládat, měnit či rušit práva a povinnosti určitých osob.

2) Deklaratorní rozhodnutí- toto rozhodnutí prohlašuje, zda osoby mají či nemají práva a povinnosti či se rozhoduje o jiných právních skutečnostech.
Druhy soudních řízení podle druhu právní věci se nejen v České republice rozlišuje na:
• Občanské soudní řízení, dělící se dále na:
o sporné řízení – o žalobách
o nesporné řízení – různorodá řízení, ve kterých je v soukromoprávních vztazích dán určitý veřejný zájem
• trestní řízení soudní – rozhoduje se hlavně o vině obviněného a o případném trestu,
• soudní řízení správní – o žalobách proti rozhodnutím orgánů veřejné moci,
• řízení před Ústavním soudem – např. o ústavní stížnosti proti rozhodnutí či jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod nebo o zrušení o zrušení zákonů, jsou-li v rozporu s ústavou."