"Současné pojetí veřejnosti zaměňuje pojmy talent a nadání. Odborné publikace zabývající se psychologií však tento názor nesdílí a i v této práci je nutné tyto pojmy rozlišovat. Například Rubinštejn charakterizuje talent jako „obzvlášť vysokou úroveň nadání“. Kodým spojuje nadání s vlohami a talent s aktuálně se projevujícími specifickými činnostmi. Nadání tedy vztahují spíše k dědičným dispozicím a talent již k rozvinutým, výchovou a prostředím ovlivněným projevem nadprůměrných schopností. Také Ďurič oba pojmy diferencuje. Nadání chápe jako „potenciální úroveň možností jedince v jistém směru“ a talent je „už realizační úroveň jistých druhů činností jednotlivce“. Nadání tedy nemělo dostatečnou možnost se projevit a jeho nositel nebyl zatím dostatečně identifikován. Nadání je objektivně předmětem identifikačního procesu, kdežto nositel talentu se již poměrně dlouhodobě projevuje a dosahuje nadprůměrných výsledků v určité činnosti. Talent jako realizační úroveň schopností tak lze poměrně objektivně určit. (Molnár, Vondráková, 2012) S talentem souvisí i otázka vrozených a získaných dispozic, kterému se věnovalo mnoho odborníků z řad psychologů či antropologů. Neexistuje jednoznačný důkaz o existenci talentu jako vrozené dispozice, ale nikdy nebyl dokázat ani opak. Vědci se shodují, že i kdyby se potvrdila existence něčeho takového, jako je talent, byla by tato dispozice prakticky bezcenná. Střet názorů na toto téma lze uvést na příkladů vědce Francise Galtona a Anderse Ericssona. Galton po přečtení díla svého bratrance Charlese Darwina věřil, že veškeré lidské dispozice jsou vrozené a dědičné, což se snažil dokázat shromážděním a analýzou biografií umělců, velitelů a jiných velkých mužů. Tvrdil, že všichni tito lidé pocházejí z význačných rodin další spousty talentů. Ericksson naproti tomu usiloval o to zjistit, proč jsou někteří lidé v jistých činnostech lepší než jiní. Pomocí experimentu zjistil, že talent zapamatovat si čísla si lze osvojit systematickým kognitivním cvičením. V té době vznikl názor, že i kdyby talent existoval, neznamená to nutně výhodu nad ostatními, protože stejně tak může být osvojen tréninkem. (Colvin, 2010)"