"1. vnímání, představa, fantazie, vjem, počitek
2. charakteristické znaky citů, prožívání, nálada, poruchy prožívání
3. učení, druhy učení, zásady racionálního studia
4. agresivní hry, filmy → vliv na děti

1. vnímání, představivost, fantazie:

VNÍMÁNÍ
Proces, kterým poznáváme to, co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány.
Je založeno na 3 základních procesech :
a) rozlišování
b) udržování vzdálenosti
c) určování pohybu
např.: Vnímání barev - proces přijímání vizuálních podnětů, přičemž různé vlnové délky světla odpovídají různým odstínům barev.
Vnímání bezděčné - závisí na vnějších okolnostech nebo momentálním zájmu.
Vnímání času - smysl pro čas, odhad rychlosti s jakou probíhá určitý sled jevů, událostí.
Není vrozené.
Vnímání hloubky - hloubka chápána jako vzdálenost objektu od pozorovatele. Objevuje se kolem 3. měsíce věku, plně se rozvíjí v 6. měsíci.
aj.
receptory- zrakové, sluchové, čichové, chuťové, tepelné, tlakové, pohybu, bolesti...
čití = činnost smyslových orgánů → výsledkem je počitek
výsledný soubor počitků zpracovaných v mozku → vjem
Faktory ovlivňující vnímání: zkušenost, výběrovost a zaměřenost, „zákon dobrého tvaru“: z.blízkosti, podobnosti, uzavřenosti, smysl.klamy
TYPY LIDÍ podle převažujícího typu vnímání:
analytický typ, syntetický typ, smíšený typ, emocionální typ.

PŘEDSTAVIVOST
= Názorný odraz předmětů a jevů, které v daném okamžiku nevnímáme. Odrážejí více či méně přesné obrazy toho, co jsme už někdy vnímali.
- vzpomínkové (oživení starých obrazů), fantazijní (vytvářejí se obrazy nové)
- psychický děj, který vede ke vzniku pamětních představ. Ty jsou mentálními reprezentacemi dřívějšího vjemu, jejich oslabenou kopií. Představy mají tendenci se spolu asociovat (propojovat) a při vybavování pak často naskočí nejen ta aktuální představa, ale i další, které jsou s tou původní propojeny.
- Představy se do našeho vědomí dostávají prostřednictvím asociačních zákonů (AZ), které hovoří o zákonitostech vzniku asociací. Rozlišujeme následující asociační zákony:
1. Zákon dotyku v prostoru a čase - primární AZ, tendence vybavovat si představy, které vnikly do vědomí na témže místě, nebo v témže čase.
2. Zákon podobnosti a kontrastu - primární AZ, tendence vybavovat si představy, které jsou podobné nebo protikladné.
3. Zákon novosti, časovosti a živosti - 3 seknudární AZ, lépe se vybavují zážitky novější, ty které se několikrát opakovaly a ty, které vyvolaly hluboký dojem.
Typy představ - zrakové (obrazy, fotografie...), sluchové (písně, zvuky...), pohybové (tanec, nezvyklý pohyb...)

FANTAZIE
= Psychycký proces, který nám umožňuje představovat si takové předměty a jevy, které jsme v dané podobě ještě nikdy nevnímali.
- děj, jehož výsledkem jsou fantazijní představy. Ty nejsou nikdy pouhou reprodukcí vjemů, naopak obsahují vždy něco nového, pozměněného.
- rekonstrukční (slovní popis,grafické+symbol.vyjádření ), tvořivá(nové, originální obrazy), bdělé snění (vytváření si představ o budouucnosti)
- lidé zrakového typu (vybavují si obrazy, mapy...), sluchového t. ,pohybového t.
V psychologii se fantazie zkoumá tzv. Rorschachovým testem, což je deset speciálních kartiček s inkoustovými skvrnami, které jsou postupně předkládány pacientovi. Ten na základě své fantazie vypovídá, co vidí, co mu "flek" připomíná (psycholog následně zkoumá, zda se pacient zaměřuje na detail, tvar, barevnost,... a díky tomu si modeluje osobnost pacienta).
Funkce fantazie
 Primární funkce - emancipace od objektivní reality (může mít i formu úniku z nepříznivých okolností)
 Sekundární funkce - vytváření alternativního modelu vnějšího světa

 další funkce fantazie (A. Damasio) - imaginace při rozhodování. Člověku při rozhodování bleskově proletí hlavou "co bude dál", představuje si různé alternativy a jejich pravděpodobné důsledky. Tyto fantazie na nás nějak působí, vyvolávají určité pocity, emoce. Následně vyhodnotíme, která představa na nás zapůsobila nejlépe a pro tu se pak rozhodneme.

2. EMOCE (city)
 z lat. movere = hýbat se, pohybovat se.
 Psychické jevy, které vyjadřují vztah subjektu (jedince) k objektu (situaci, sebe sama, druhým lidem)
 prožívání subjektivního vztahu k podnětům se projevuje v dimenzi příjemné(libé) / nepříjemné (nelibé),
 provází všechny ostatní duševní jevy, dávají jim význam
 * Emoce jsou především specifické subjektivní zážitky - rozhodující je, jak člověk určitou situaci emočně prožívá, jak ji subjektivně hodnotí – v tomto jej jejich charakteristika a popis velice individuální"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ