"Organizace spojených národů a Rada bezpečnosti po 62 letech
Organizace spojených národů vznikla oficiálně 24. října 1945, kdy pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Čína, Francie, tehdejší Sovětský svaz, USA a Velká Británie) ratifikovalo Chartu OSN. Za hlavní cíl si OSN klade zabránit dalším mezistátním konfliktům.
I dnes, po více než 62 letech od založení OSN, asi nelze zpochybnit důležité body Charty OSN, jako je chránit budoucí generace od války, bránit lidská práva a důstojnost, žít v míru a za tím účelem spojit své úsilí, aby se konfliktům předešlo, nebo pokud vzniknou, aby se vyřešily mírovou cestou. V tomto ohledu je OSN bezpochyby aktuální i na začátku nového tisíciletí.
Na místě je však diskuse, jestli OSN k vymezenému cíli postupuje efektivními prostředky. Kritici OSN tvrdí, že odráží poválečné uspořádání světa, které dnes už neplatí, a že její struktury jsou zastaralé. Jedna skupina požadavků na reformu OSN se týká zlepšení a zefektivnění chodu organizace. To jsou takzvané „manažerské reformy“ . Tyto reformy státy OSN nevnímají jako příliš citlivé a proto je jejich prosazování poměrně rychlé. Druhá část reforem, „reformy politické“, už je daleko citlivější. Tyto reformy se týkají mandátů, složení a fungování institucí OSN. Kvůli jejich citlivosti nejsou v reformních dokumentech OSN tolik zmiňovány, nebo pokud ano, tak jen lehce a obecně, aby proti nim žádný členský stát pokud možno neprotestoval. Mezi „politické reformy“ patří reforma Valného shromáždění, reforma Poručenské rady, ale především reforma Rady bezpečnosti OSN.
O tom, jestli je složení Rady bezpečnosti adekvátní, nebo jestli by se neměl změnit její rozhodovací mechanismus se vedou debaty už od jejího založení. To, co je však na reformě RB odlišné od ostatních reformních kroků, je důležitost RB, její význam nebo privilegované postavení mezi ostatními orgány OSN. Už pouhý pohled do výčtů funkcí a pravomocí jasně odlišuje RB například od Valného shromáždění. Zatímco Valné shromáždění „zvažuje, činí doporučení, jedná, projednává, zabývá se, nebo prosazuje“ všemožné záležitosti a otázky, RB mimo jiné udržuje mezinárodní mír a bezpečnost, určuje, zda dochází k ohrožení míru či aktu agrese, a hlavně vojensky zakročuje proti agresorovi. Zde je zřetelně vidět rozdíl mezi Valným shromážděním jako hlavním jednacím fórem OSN a RB, která může fakticky a efektivně zakročit a své cíle prosadit. Z této odlišnosti RB pak plyne fakt, že je otázka reformy RB velmi citlivá, důležitá a že reformní proces RB je velmi sledovaný.
Jaké tedy byly a jsou návrhy na reformu RB? Které státy si dělají nárok na křeslo v RB a jaké jsou jejich důvody? Jaké scénáře reformy RB jsou pravděpodobné a jak by mohla diskutovaná reforma v budoucnu dopadnout?"

Práce obsahuje přílohu s tabulkami o rozsahu 2 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ