"Hyaluronidáza, která depolymerizací mukopolysacharidů základní hmoty zvyšuje prostupnost pojivové tkáně pro další obsahové látky jedu. Fosfolipáza A se podílí na odbourávání fosfolipidů buněčných membrán. Jako metabolit vzniká lysolecitin, který se chová jako detergent. Mění prostupnost nejrůznějších membrán, např. dochází k uvolnění histaminu, hemolýze, poškození mitochondrií. Dále odštěpená mastná kyselina - pokud se jedná o kyselinu arachidonovou - může sloužit jako prekursor pro syntézu prostaglandinů a leukotrienů.
Účinné složky jedu jsou relativně odolné k působení teplot až do 100 °C. Složení jedu je tak uspořádané, že celkový účinek těchto látek je mnohonásobně vyšší, než kdyby každá látka působila samostatně.
Obecně lze konstatovat, že látky různého chemického složení mají i velmi rozdílný vliv na živočišné tkáně. Látky bílkovinné povahy jsou například nositeli antigenních vlastností, což je důležité zejména u osob přecitlivělých na včelí jed.
Tabulka č. 1: Srovnání složení jedu včely, vosy a sršně
včela
vosa
sršeň
biogenní aminy
histamin
histamin, serotonin
histamin, serotonin
peptidy
melittin, apamin,
MCD peptid
vosí kinin
sršní kinin
enzymy
hyaluronidáza, fofolipáza A
hyaluronidáza, fofolipáza A,
fofolipáza B
hyaluronidáza, fofolipáza A,
fofolipáza B
Jakmile včela vpíchne osobě žihadlo, reaguje tělo na jed tvorbou protialergické látky. Pokud se vyvine v organismu málo této protilátky nebo žádná vzniká alergická reakce.
Včelí jed je látka s pronikavým účinkem na nervovou soustavu a krev, po mnohočetném pobodání může dojít k tzv. přeladění organismu a zlepšení chronických chorob.
Včelí jed může být včelám uměle odebírán pomocí speciálního zařízení s gumovou fólií, do níž včely za přítomnosti elektrického indukovaného napětí vpichují žihadla. Odebraný jed je používán pro farmaceutické účely.
Intoxikace
Po několika simultánně vpíchnutých žihadlech (včetně sršňů) se u zdravého dospělého člověka intoxikace neočekává, tělo totiž reaguje na jed tvorbou protialergické látky. Teprve po několika stovkách včelích bodnutí je pacient ohrožen intravazální hemolýzou a kolapsem. Nicméně jsou známy i případy úmrtí po jediném včelím nebo vosím píchnutí. Ty však mají příčinu v alergii, která se rozvíjí jako reakce na toxiny nebo enzymy jedu, což je způsobeno tím, že se v organismu vyvine málo protialergické látky nebo žádná, a alergická reakce způsobit velmi nepříjemné potíže, výjimečně i smrt. Toxiny blanokřídlých jsou nejsilnějšími alergeny a největší nebezpečí je ve vzniku anafylaktického šoku. Průběh intoxikace velmi záleží na stupni citlivosti postiženého jedince. Většinou jde o alergii I. typu, zprostředkovanou protilátkami IgE.
V lehčích případech se reakce projevuje pouze lokálně: anemický prstenec s hyperemickým dvorcem, edém, bolest. Jedy vos a sršňů způsobují silnější lokální reakci než včelí jed a dochází častěji k projevům generalizované otravy. V těžkých případech dochází k celkovým projevům: tachykardii, zrychlení dechové frekvence, cyanóze, zvracení, průjmu a může dojít až k anafylaktickému šoku s hypotenzí a bronchokonstrikcí."

Práce obsahuje tabulku a obrázek o rozsahu půl strany.